Když se nějaká hora nazve Špičák, vzbuzuje pak dojem, že jde o horu vysokou a špičatou. Co se týče Špičáku jižně od Milovic u Mikulova, už samotná nevelká nadmořská výška 297 m vyvolává pochybnosti. Okolní rovinu sice převyšuje zhruba o 150 m, ale plochý vrchol jakoukoli vnější podobu se špičákem vylučuje. Snad jde o význam přenesený, daný častým výskytem kančích špičáků. Vrch je převážně překryt spraší a porostlý panonskou teplomilnou doubravou, jen na západních svazích nalezneme příkré stepní a lesostepní svahy. Na nejcennějších plochách byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervace Milovická stráň o výměře necelých 90 ha k ochraně cenných lesních, lesostepních a stepních rostlinných společenstev s výskytem vzácných druhů.
Milovická stráň
Ačkoli za cenný je považován hlavně les, floristé se vyřádí spíše na stepních stráních, které hostí řadu dobře známých druhů i některé vzácnosti, především pak zárazu ožankovou (Orobanche teucrii), která u nás zatím jinde nalezena nebyla. Nejkrásnější jsou ovšem stráně nad fotbalovým hřištěm, a to na jaře, kdy zde rozkvétají husté koberce hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Z běžných druhů můžeme zmínit ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), máčku ladní (Eryngium campestre), žluťuchu menší (Thalictrum minus), jetel horský (Trifolium montanum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), čistec přímý (Stachys recta), pelyněk ladní (Artemisia campestris), chřest lékařský (Asparagus officinalis), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), chrpu čekánek (Centaurea scabiosa), piplu osmahlou (Nonea pulla), oman vrbolistý (Inula salicina), smldník jelení (Peucedanum cervaria), ostřici nízkou (Carex humilis), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca).
Milovická stráň
Ze vzácnějších druhů zde můžeme nalézt bílojetel německý (Dorycnium germanicum), hvězdnici chlumní (Aster amellus), černýš rolní (Melampyrum arvense) i černýš hřebenitý (M. cristatum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), kozinec vičencový (Astragalus onobrychis), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), vstavač vojenský (Orchis militaris), sinokvět měkký (Jurinea mollis), štírovník Borbásův (Lotus borbasii), oman mečolistý (Inula ensifolia), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) i kavyl Ivanův (S. pennata), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (I. variegata), uváděn je i kosatec trávovitý (I. graminea), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) i modřenec chocholatý (M. comosum), zárazu bílou pravou (Orobanche alba subsp. alba).
Milovická stráň
V lese rostou například řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), třemdava bílá (Dictamnus albus), večernice lesní (Hesperis sylvestris) a snad také hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum). Z dřevin jsou zajímavé kalina tušalaj (Viburnum lantana), dub pýřitý (Quercus pubescens), cer (Q. cerris), nežádoucí je naopak nebezpačný zavlečenec pajasan žláznatý (Ailanthus altissima).
Z území PR jsou uváděny další zajímavé druhy jako je sesel pestrý (Seseli pallasii), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), vstavač nachový (Orchis purpurea), hvězdnice zlatovlásek (Aster lynosyiris) či dokonce koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).
Milovická stráň
Ani pole pod rezervací nemusí být nezajímavá; pokud zázrakem uniknou herbicidům, rostou zde i vzácnější plevele, jako je drchnička modrá (Anagallis foemina), bračka rolní (Sherardia arvensis), pryšec drobný (Euphorbia exigua) a pryšec srpovitý (E. falcata) nebo zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepitys).
Milovická stráň
Fotografováno dne 15. 6. 2014.