Syn.: Imbricaria perroudii Montrouz., Kaukenia elengi (L.) Kuntze, Kaukenia javensis (Burck) Kuntze, Kaukenia timorensis (Burck) Kuntze, Magnolia xerophila P. Parm., Manilkara parvifolia (R. Br.) Dubard, Mimusops erythroxylon Llanos ex Fern.-Vill., nom. illeg., Mimusops javensis Burck, Mimusops latericia Elmer, Mimusops lucida Poir., Mimusops parvifolia R. Br., Mimusops timorensis Burck
Česká jména: opíhled stkvělý (Presl 1846), opíhled skvělý (Polívka 1908)
Čeleď: Sapotaceae Juss. – zapotovité
Mimusops elengi
Rozšíření: Druh jižní a jihovýchodní Asie, jeho současný areál se táhne od Sri Lanky a Indie přes Indočínu, Filipíny a Malajsii až po Indonésii a severní Austrálii. Bývá vysazován i v dalších tropických oblastech světa (např. tropická Afrika, Střední a Jižní Amerika).
Ekologie: Roste v nižších polohách tropických oblastí, často se objevuje v okolí lidských sídel a kolem polností i cest.
Mimusops elengi
Popis: Stálezelený strom až 30 m vysoký, s tmavě šedou borkou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 7–10,5 cm dlouhé a 3,5–5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, lysé. Květy vyrůstají v axilárních svazečcích, dosahují průměru okolo 15 mm, jsou vonné, stopkaté; kalich je 6cípý, plstnatý; korunní trubka je krátká, korunních cípů je 24 ve dvou řadách, jsou bělavé, tyčinek je 8. Plodem je vejcovitá bobule, 2,5–4 cm dlouhá, ve zralosti oranžová, s vytrvávajícím kalichem.
Využití: Dřevo stromu se používá při stavbách, vyrábí se z něj i zemědělské nářadí a domácí potřeby. Borka nalézá uplatnění v tradiční medicíně. Výrazně vonné květy se navlékají na šňůry, které se nosívají na krku, zastrkují se i do vlasů. Plody jsou jedlé, sladké, konzumují se syrové i tepelně zpracované.
Poznámka: K rodu Mimusops je v současnosti započítáváno 45 akceptovaných druhů.
Mimusops elengi
Mimusops elengi
Mimusops elengi
Mimusops elengi
Fotografoval Mário Duchoň, v únoru 2013 (Indonésie, Sumatra, Aceh, Bireuen, výsadba ve městě).