Syn.: Alsinopsis obtusiloba Rydb., Arenaria obtusiloba (Rydb.) Fernald, Lidia obtusiloba (Rydb.) Á. Löve et D. Löve
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Minuartia obtusiloba
Rozšíření: Druh se vyskytuje na rozsáhlém území západu Severní Ameriky – na severu od Aljašky a subarktických kanadských provincií (Northwest Territory, Yukon Territory), po jihozápadní státy USA (Kalifornie, Arizona, New Mexico); areál zasahuje i do východní Asie na poloostrov Kamčatka.
Ekologie: Roste v alpínské tundře, na strmých svazích v podhorských a horských oblastech a na sněhových výležiskách; v nadmořské výšce do 4000 m. Kvete v červenci až srpnu.
Minuartia obtusiloba
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatou bází, vytváří polštářovité trsy. Lodyhy jsou přímé nebo poléhavé, přímé 1–12 cm dlouhé, poléhavé 2–20 cm dlouhé, pokryté žláznatými chloupky, internodia květonosných lodyh 1–6krát delší než listy. Listy jsou střídavé, jehlicovité až šídlovité, rovné nebo ven zakřivené, trojhranné, nezřetelně trojžilné, 1–8 mm dlouhé a 0,4–1 mm široké, na vrcholu tupé nebo špičaté, drobně žláznaté, na okraji často jemně brvité, listy květonosných lodyh v úžlabí s listovými svazečky. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve 2–3květých terminálních vidlanech, na stopkách 0,3–1,5 cm dlouhých, žláznatých, listeny jsou šídlovité, kališní lístky úzce vejčité až podlouhlé, 3–6,5 mm dlouhé, na vrcholu často fialově naběhlé, na vrcholu úzce zaokrouhlené, kápovité; korunní lístky vejčité až kopisťovité, bílé, 1,2–2krát delší než kališní. Plodem je úzce elipsoidní tobolka, 3,5–6 mm dlouhá, semena téměř kulovitá, se zobánkem, 0,6–0,7 mm dlouhá.
Poznámka: Na severu areálu tvoří Minuartia obtusiloba někdy hybridy s druhem Minuartia arctica.
Minuartia obtusiloba
Minuartia obtusiloba
Minuartia obtusiloba
Fotografováno dne 30. 9. 2014 (USA, Rocky Mountain NP, Forest Canyon Overlook).