U Mohelna stojí kříž. A hned za ním další. A mezi nimi leží snad nejslavnější step Moravy.
Mohelno
Mohelenská hadcová step patří k nejpozoruhodnějším a nejcennějším přírodním rezervacím v celé České republice. Výměra této rozlehlé rezervace činí přes 50 hektarů a nachází se v kraji Vysočina (okres Třebíč), v nadmořské výšce od 260 do 384 m. Jedná se vlastně o rozsáhlý skalnatý amfiteátr nad údolím řeky Jihlavy a o oblast přilehlé plošiny. Lokalita je hodnotná především pro cenná xerotermní společenstva hadcové stepi, teplomilných trávníků a hadcových borů.
Mohelno
Hadec, který tvoří podloží této lokality, je horninou, která vznikla z ultrabazických vyvřelých hornin a obsahuje vysoký podíl oxidů hořčíku, někdy se hovoří dokonce o jeho toxicitě. Značně se i přehřívá, čímž na něm vzniká zvláštní extrémně teplé a suché mikroklima.
Mohelno

Mohelno

Byť keříky zdejšího symbolu jara kručinky chlupaté (Genista pilosa) se teprve obalují poupaty, mochna písečná (Potentilla arenaria) je již v plném květu, k tomu jí zdárně sekunduje vzácnější tařinka horská (Alyssum montanum).
Ze štěrbin skal se začínají ke světlu prodírat kapradiny. Některé z nich patří k naprostým unikátům, kromě běžnějších sleziníků zde roste především jedinečná podmrvka hadcová (Notholaena marantae), cenný je i sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). Zdejší výskyt těchto kapradin je možný jedině díky jejich vlastnosti snášet extrémně velké vyschnutí.
Na náhorní plošině stepi je možné již v této době si povšimnout zdejší zvláštnosti – nanismu, tedy trpasličí formy růstu některých druhů rostlin, která je způsobena nízkým obsahem živin v hadcové půdě a výjimečnými klimatickými podmínkami. Právě na této plošině se později také ve velkém rozsvítí hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), travnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris).
Nanismus
Stromový porost stepi je složen především z borovice lesní (Pinus sylvestris), z keřů zaujme dřín obecný (Cornus mas) a jalovec (Juniperus communis). Na zdejších borovicích je časté jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum).
Mohelno
Léto na hadcové stepi je vždy velice suché a horké. Teplota hadcových skal bývá běžně zhruba o 20 stupňů vyšší, než je teplota okolní. Klimaticky nejextrémnější části této lokality jsou skalnaté stepní svahy nad řekou Jihlavou.
Mohelno
Na suchých a výslunných stanovištích již koncem června vykvetly výrazně dekorativní koberce bílojetele německého (Dorycnium germanicum), ožanky kalamandry (Teucrium chamaedrys) a svérázný kontrapunkt k nim dotvářely husté rozevláté laty vonných květů svízele syřišťového (Galium verum), úbory hadího mordu rakouského (Scorzonera austriaca). Smetanově bílé květy prozrazují plamének přímý (Clematis recta). Na rozdíl od jiných často v zahradách pěstovaných druhů, není tento plamének popínavý. Roste u nás na stepních stráních a patří k ohroženým druhům. Vzácné jsou i nízký sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), vyšší divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), neschází tu lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) nebo bodlák nicí (Carduus nutans).
Mohelno
Úpal silně poznamenal pryšec sivý menší (Euphorbia seguieriana), jehož šedé úzké listy byly spálené už v červenci. Ze sedmi druhů zde se vyskytujících pryšců je právě tento jednoznačně nejvzácnější. Vyskytuje se u nás pouze na dvou lokalitách, které leží obě na jižní Moravě. Na sluncem zalitých skalách se tísní rozchodníky. Nejdříve se objevily květy rozchodníku ostrého (Sedum acre), později se rozkvetl i rozchodník bílý (Sedum album).
Mohelno
Zajímavé je zdejší zastoupení cibulovitých rostlin. Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) kvete zde již od poloviny června a tato lokalita je nejvysunutějším místem výskytu tohoto stepního druhu do Českomoravské vrchoviny. Později vykvétající teplomilný česnek žlutý (Allium flavum) se na mohelenské stepi zase dotýká severozápadní hranice svého rozšíření.
Mohelno
Velice nápadnými vyššími druhy zdejších stepních strání jsou například pupava obecná (Carlina vulgaris), čistec přímý (Stachys recta), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), nejnápadnější travinou stepi je zas kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), jehož dlouhé chlupaté osiny s obilkami se nesly stepí nejhojněji v červenci. Na náhorní plošině vykvetla i zajímavá varieta kavylu Ivanova – k. I. pýřitý (Stipa pennata var. puberula). Mohelenská hadcová step tedy neztrácí nic na své jedinečnosti ani v parných letních měsících.
Mohelno
Literatura týkající se Mohelenské hadcové stepi by zaplnila poměrně velkou knihovnu. Za všechny práce uvádíme tu, která je relativně dobře dostupná a obsahuje i soupis veškeré další literatury: Pavel Veselý: Mohelenská hadcová step – historie vzniku rezervace a jejího výzkumu. Brno 2002.
Mohelno
Fotografováno v průběhu let 2003, 2004 a 2005.