Syn.: Ferraria lugubris Salisb., Iris plumaria Thunb., nom. illeg., Moraea mira Klatt, Moraea plumaria (Thunb.) Ker Gawl., Vieusseuxia geniculata Eckl., nom. inval., Vieusseuxia plumaria Eckl., nom. inval.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Moraea lugubris
Rozšíření: Endemit květenné říše Capensis, roste v provinciích Western a (okrajově i) Northern Cape v Jihoafrické republice. Nevelký areál se táhne od horské skupiny Bokkeveld Mountains po městečko Bredasdorp.
Ekologie: Stanovištěm jsou mokřady nebo sezónně vlhká místa s písčitými půdami v oblastech s vydatnějšími zimními srážkami a letním suchem. Lokality leží v nadmořské výšce do 900 m. Kvete na jaře, zpravidla po předcházejícím požáru; květy jsou rozvité pouze jediný den.
Moraea lugubris
Popis: Drobnější vytrvalá bylina s bazální stonkovou hlízou; lodyha vyrůstá do výšky 5–15 cm. Listy jsou 2–3, čárkovité, žlábkovité. Lodyha je přímá, nese vějířek s několika květy. Květy jsou šestičetné, s krátkou trubkou a ploše rozloženými cípy; cípy jsou modré, vnější jsou širší a poněkud delší, nad bází s žlutou, tmavě lemovanou skvrnou; tyčinky jsou 3; semeník je spodní, čnělka je lupenitě rozšířená a nápadně zpeřená. Plodem je trojpouzdrá tobolka.
Záměny: V rodu Moraea patří do skupiny druhů s plochým květem a dosti podobnými vnějšími a vnitřními okvětními cípy, kam náleží např. Moraea bituminosa, Moraea gawleri, Moraea tricolor a Moraea vegeta. Od nich se nápadně odlišuje čnělkou s nápadně zpeřenými laloky.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam květeny Jihoafrické republiky (2009) řadí tento druh do skupiny taxonů vyžadujících pozornost (LC – least concern).
Moraea lugubris
Moraea lugubris
Fotografováno dne 24. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Darling, rezervace Waylands).