Syn.: Homeria albida L. Bolus, Homeria lineata Sweet, Homeria miniata (Andrews) Sweet, Homeria porrifolia Sweet, nom. inval., Moraea gigantea Klatt, Moraea lineata (Sweet) Steud., Moraea porrifolia (Sweet) Steud., nom. inval.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Moraea miniata
Rozšíření: Roste v Jihoafrické republice v provinciích Northern a Western Cape. Má rozsáhlejší areál než převážná většina druhů tohoto rodu. Byla zavlečena i do jihozápadní a jihovýchodní Austrálie.
Ekologie: Stanovištěm jsou převážně jílovité, méně často i písčité půdy s formací typu renosterveld v územích se zimními dešti; přežívá ale i v aridnějších oblastech se suchými křovinami formace karoo. Lokality vystupují od hladiny moře až do nadmořské výšky kolem 1000 m. Kvete na jaře.
Moraea miniata
Popis: Vytrvalá bylina s tmavou bazální stonkovou hlízou, s lodyhou nahoře větvenou, dorůstající výšky 15–60 cm. Listy jsou 2–3, čárkovité, žlábkovité, chabé. Květenství je srpek; květy jsou šestičetné, pravidelné, nálevkovité, s krátkou trubkou; okvětí je lososově růžové, na bázi s tmavěji ohraničenými žlutými skvrnami, vzácněji celé žluté nebo bílé, okvětní cípy jsou stejné; tyčinky jsou 3, jejich nitky srůstají v 6–8 mm dlouhý, na bázi chlupatý sloupek, prašníky jsou dlouhé asi 2 mm; trojpouzdrý semeník je spodní. Plodem je válcovitá tobolka.
Záměny: Vzrůstem i barvou květů je velmi podobná Moraea flaccida, která se odlišuje přítomností pouze 1(–2) listu, květy postrádají v barevně odlišeném ústí okvětních cípů skvrnky. Roste jen v provincii Western Cape na mokřadních lokalitách.
Ohrožení a ochrana: Jako spíše hojnější druh je M. miniata v Červeném seznamu květeny Jihoafrické republiky (2009) klasifikována jako taxon vyžadující pozornost (LC – least concern).
Poznámka: Rostliny obsahují jedovaté glykosidy a jsou pro dobytek jedovaté.
Moraea miniataMoraea miniata
Moraea miniata
Fotografovala Alena Vydrová, dne 22. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Tulbagh, Tulbagh Waterfall).