Čeleď: Moraceae Link. – morušovníkovité
Morus nigra
Rozšíření: Velmi stará ovocná dřevina jejíž původní areál nelze přesně určit, pravděpodobně však pochází ze západní Asie, patrně z Íránu. Morušovník černý se hojně pěstuje v Asii, méně častěji v Evropě, zde nejčastěji v jihoevropských zemích, také v Makaronésii. U nás velmi roztroušeně opět jako ovocný strom, místy jako okrasná dřevina v městských výsadbách. Do Evropy poprvé introdukován v roce 1548, k nám v roce 1844.
Morus nigraMorus nigra
Ekologie: Velmi teplomilná dřevina, nejlépe jí vyhovují výslunná stanoviště.
Popis: Strom s krátkým kmenem a rozložitou širokou korunou. Nejčastěji dorůstá do výšky kolem 10 m. Borka je hnědá, ve stáří rozpukaná. Pupeny jsou široce vejcovité. Řapík je krátký a tlustý. Tmavozelená čepel listů bývá široce vejčitá, tlustá, nelesklá, na rubu hustě chlupatá, pouze zřídka nepravidelně vykrojená, většinou celistvá. Na bázi listů bývá srdčitě vykrojená, s vroubkovaně zubatým okrajem. Kvete v květnu a v červnu. Jehnědy jsou delší než jejich stopky. Zralé plody – moruše jsou 2–4 cm dlouhé, tmavě fialové až černé, postupně dozrávají za 4–6 týdnů. Stopky moruší jsou 3–5krát kratší než samotné plody.
Využití: Ze sladkokyselých plodů se vyrábí marmelády a vína. Konzumovat se dají i v čerstvém stavu, neboť jsou velmi chutné.
Morus nigra
Morus nigra
Fotografováno v průběhu roku 2009 (Zlín – Prštné).