Syn.: Agaricus mucidus Schrad., Agaricus olivaceofuscus Hornem., Armillaria mucida (Schrad.) P. Kumm., Collybia mucida (Schrad.) Quél., Lepiota mucida (Schrad.) J. Schröt., Mucidula venosolamellata Imazeki et Toki, Oudemansiella mucida (Schrad.) Höhn., Oudemansiella venosolamellata (Imazeki et Toki) Imazeki et Hongo
Čeleď: Physalacriaceae Corner
Mucidula mucida
Rozšíření: Druh je uváděn z Evropy a východní Asie.
Ekologie: Roste na bucích, vzácně i na jiných listnáčích, většinou ještě v kůře na odumřelém dřevě v počátečních stádiích rozkladu, někdy ale i v ranách živých stromů. Objevuje se v červnu až listopadu, roztroušeně, místy až hojně; vyrůstá v trsech.
Mucidula mucida
Popis: Klobouk má průměr 20–90 mm, v mládí je vyklenutý, později nízce sklenutý až téměř plochý, na povrchu často paprsčitě vrásčitý, za sucha matný, za vlhka slizký a velmi lesklý, průsvitně bílý, někdy s šedými nebo hnědavými tóny. Lupeny jsou připojené, u třeně vykrojené a zoubkem sbíhavé, široké, řídké, průsvitně bílé. Třeň je válcovitý, 30–100 mm dlouhý, 2–8 mm široký, většinou zakřivený, na bázi kyjovitě rozšířený, nese bílý kožovitý prsten; nad prstenem je třeň rýhovaný, bílý, pod ním hladký a často nahnědlý. Dužnina je průsvitně bílá, s nevýraznou vůní a slabě nakyslou chutí. Výtrusný prach je bílý, výtrusy téměř kulovité, 13–18 × 12–15 µm velké.
Záměny: Vzhledem k charakteristickému porcelánovému vzhledu a typickému růstu na buku je prakticky nezaměnitelná.
Využití: Je jedlá, ale málo vydatná a téměř bez chuti, klobouky jsou po odstranění slizu vhodné nanejvýš do směsi.
Poznámka: V myceliu slizečky porcelánové byly nalezeny látky s antibiotickým účinkem. Jedna z nich – mucidin – byla objevena českými vědci a byla v 70. letech součástí českého preparátu Mucidermin používaného proti kožním mykózám.
Mucidula mucida
Mucidula mucida
Fotografováno dne 22. 9. 2017 (Jevany).