Syn.: Botryanthus alpestris Jord. et Fourr., Botryanthus boraeanus Jord. et Fourr., Botryanthus candidus Jord. et Fourr., Botryanthus compactus Jord. et Fourr., Botryanthus conicus Jord. et Fourr., Botryanthus festinus Jord. et Fourr., Botryanthus heldreichii Jord. et Fourr., Botryanthus kerneri Marches., Botryanthus lelievrii (Boreau) Jord. et Fourr., Botryanthus odorus var. compactus (Jord. et Fourr.) Nyman, Botryanthus vulgaris Kunth, Botryphile botryoides (L.) Salisb., nom. inval., Czekelia transsylvanica (Schur) Schur, Eubotrys arvensis Raf., nom. illeg., Hyacinthus botryoides L., Muscari alpinum Szafer ex Racib., nom. illeg., Muscari carpaticum Racib., Muscari heldreichii Boiss., Muscari hymenophorum Heldr. ex Boiss., Muscari inodorum Montandon, Muscari kerneri (Marches.) Soldano, Muscari lelievrii Boreau, Muscari longifolium Rigo, Muscari motelayi Foucaud, Muscari pocuticum Zapal., Muscari polyphyllum Schur, Muscari transsilvanicum Schur, Scilla inflata Salisb., nom. illeg.
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité; Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité
Muscari botryoides
Rozšíření: Pochází ze střední a jižní Evropy, původní areál se předpokládá od Francie po Balkánský poloostrov, severní hranice zřejmě procházela Nizozemskem, jižním Německem, Rakouskem, Maďarskem, jižním Slovenskem a Rumunskem, snad i Zakarpatskou Ukrajinou. Původní výskyt na sever od této linie je pochybný, avšak místy se druh zřejmě dávno rozšířil jako polní plevel a má charakter archeofytu. V areálu je druh dosti proměnlivý, bylo popsáno více odchylek lišících se šířkou listů, velikostí květů i počtem chromosomů.
Z ČR pocházejí historické údaje zejména z podhůří Jizerských hor a z Podkrkonoší, roztroušené velmi staré údaje pocházejí z dalších částí Čech. V roce 1995 byl doložen od Hradce Králové. Výskyt na Moravě je sporný. Jedinou oblastí, kde se zřejmě tento druh v ČR permanentně udržuje, je nevelká část jižních Čech na Českokrumlovsku, v oblasti Slepičích hor a v nižších polohách Novohradských hor. Byl zde zaznamenán již v polovině 19. století a v nedávné době zde bylo podchyceno asi 15 lokalit. Na Slovensku roste v jižní části od Belianských kopců po Kráĺovský Chlmec. Není vyloučeno, že slovenské rostliny náležejí jinému vnitrodruhovému taxonu.
Ekologie: Zatímco v jižní Evropě se vyskytuje v teplomilných doubravách, na lesních okrajích a na stepních svazích, ve středoevropském prostoru rostl v minulosti asi nejčastěji jako plevel na polích. Současný výskyt byl podchycen na extenzivně obhospodařovaných mezofilních loukách; tyto pozemky byly v minulosti zřejmě využívány jako pole a prošly stádiem úhorů.
Muscari botryoides
Popis: Vytrvalá cibulnatá bylina; cibule je vejcovitá až úzce vejcovitá, 1,2–2,5 cm dlouhá, se světlým obalem, vedlejší cibulky se většinou netvoří. Listy jsou pouze přízemní, většinou pouze 2–3 a zpravidla kratší než květenství, čárkovitě obkopinaté, 8–20 cm dlouhé a 0,7–1,2 cm široké, za květu celé zelené, pod vrcholem nápadně rozšířené a zde nejširší, s náhle zúženou kápovitou špičkou. Stvol nese hrozen 15–25(–30) květů, na vrcholu s několika sterilními, přímými nebo rozestálými květy s velmi světlým okvětím, ostatní květy fertilní, rovnovážně odstálé až nicí, nevonné; květní stopky 1–5 mm dlouhé; okvětí kulovité až obvejcovité, 3–4,5(–5) mm dlouhé, okvětní trubka jasně modrá, cípy krátké, bělavé; tyčinek je 6, kratších než okvětí; pestík trojpouzdrý, se svrchním semeníkem. Tobolky jsou téměř kulovité, 4–6 mm v průměru, rovnovážně odstávají; semena jsou černá.
Záměny: Muscari botryoides má charakteristické listy, které se před vrcholem rozšiřují a jsou zakončeny nápadnou kápovitou špičkou; z cilbulky vyrůstají pouze 2–3 listy. Naproti tomu běžně pěstované a místy zplaňující Muscari armeniacum má listy po celé délce úzce žlábkovité, před špičkou nerozšířené, z cibule jich vyrůstá nejčastěji 4–5. Další náš domácí druh, Muscari neglectum, známý z více lokalit na jižní Moravě, má dolní květy v hroznu poněkud protáhlé a nápadně tmavomodré až černofialové, listy jsou rovněž po celé délce stejně široké, z cibule jich vyrůstá nejčastěji 4–7.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu flóry ČR (2012) je tento druh zařazen do kategorie A3 (nejasné případy mezi vyhynulými a nezvěstnými druhy). Toto hodnocení vyplývalo především z toho, že nebyla dostatečná povědomost o recentním výskytu a jeho charakteru. Podle dnešních názorů lze tento druh v ČR označit jako archeofyt, což opravňuje přiřadit kategorii ohrožení, měl by být hodnocen asi jako C1r. Druh je chráněn zákonem v Maďarsku.
Využití: Zejména v minulosti byl asi pěstován na zahrádkách jako okrasná rostlina, z kultury však byl zřejmě vytlačen vzrůstnějším druhem Muscari armeniacum. Dnes se pěstuje zřejmě jen ve specializovaných sbírkách cibulovin.
Muscari botryoides
Muscari botryoides
Muscari botryoides
Muscari botryoides
Fotografováno dne 2. 5. 2015 (Slavkov u Českého Krumlova).