José Celestino Bruno Mutis y Bosio se narodil dne 6. dubna 1732 ve španělském Cádizu, zemřel 11. září 1808 v kolumbijské Bogotě. Španělský duchovní, přírodovědec, botanik.

Studoval medicínu nejdříve na fakultě chirurgie v Cádizu, zároveň se také věnoval fyzice, chemii a botanice. Studia dokončil na univerzitě v Seville, kde promoval z medicíny v roce 1755, doktorát získal v roce 1757. V letech 1757–60 přednášel anatomii v Madridu, současně pokračoval ve studiu botaniky v botanické zahradě Migas Calientes (dnes Královská botanická zahrada Madrid), zvyšoval si i znalosti z astronomie a matematiky.
Po třech letech odcestoval do Ameriky jako soukromý lékař místokrále Nové Granady (dnes Kolumbie). Odplul v září 1760, do Santa Fe de Bogota (dnes Bogota) dorazil v únoru 1761. Cestou si začal psát Diario de Observaciones, který si vedl až do roku 1791. Pomocí astronomických pozorování určil zeměpisnou délku města Bogoty a také se zasloužil o výstavbu národní astronomické observatoře. V březnu 1762 při uvedení na post profesora matematiky na univerzitě v Bogotě (Colegio del Rosario) vyložil principy Koperníkova systému a experimentálních metod vědy. To vedlo ke konfliktu s církví. V Americe sbíral rostliny, především studoval rod Cinchona, chinovník, který popsal Linné v roce 1753. Popsal několik druhů chinovníku a napsal publikaci El Arcano de la Quina. Jeho práce o druzích a varietách rodu Cinchona měla velký význam, protože určování druhů bylo důležité při získávání léčivé kůry.
V roce 1772 byl vysvěcen na kněze. Dopisoval si s evropskými vědci, i s K. Linnéem. Pro svůj přínos pro znalost přírody Jižní Ameriky bývá nazýván Linnéem Latinské Ameriky. V roce 1774 musel obhajovat výuku Koperníkových principů a moderní Newtonovské fyziky a matematiky před inkvizicí. Na začátku roku 1763 navrhl španělskému králi, že zorganizuje expedici, která se bude věnovat výzkumu flóry a fauny v Nové Granadě. Na pověření uspořádat expedici čekal dlouho, až v roce 1783 král expedici Expedición Botánica del Nuevo Reino de Granada potvrdil. Mutis se zatím zabýval léčením, obchodem a zajímal se o mineralogii (a těžbu stříbra), sociální a ekonomické podmínky země, rozšiřoval svou sbírku fauny a flóry. Z praktických věcí se věnoval i zlepšování destilace rumu. Také se věnoval lingvistice, sestavil základní slovníky domorodých jazyků. V roce 1784 byl zvolen zahraničním členem Královské švédské akademie věd.
V roce 1801 ho navštívili Humboldt s Bonplandem a strávili s ním dva měsíce – obdivovali jeho botanickou sbírku. Ukázal jim herbáře z oblasti Orinoka a seznámil je s místní flórou. Také jim daroval asi 100 barevných kreseb nejdůležitějších rostlin Kolumbie. Královská expedice prozkoumala asi 8000 km2 s rozličnými klimatickými podmínkami. Mutis vypracoval metodiku sběru vzorků, jejich detailního popisu včetně údajů z okolí a informací o užitečnosti rostlin. Výsledkem práce byl objev stovek druhů rostlin, víc než 8 tisíc ilustrací, mapy, poznámky a rukopisy, vše poslané do Španělska. Do Madridu byly dopraveny ve 105 krabicích rostliny (24 tisíc herbářových položek), ukázky dřeva, mušle, vzorky pryskyřic, minerálů a kůží. Rukopisy a kresby byly poslány do Královské botanické zahrady v Madridu, kde zůstaly většinou nepublikovány a neanalyzovány. Mnohé souvislosti mezi vzorky byly ztraceny už při převozu do Španělska. Proto není znám jako vědec, spíš jako propagátor a organizátor vědy.

Jeho jméno nese botanická zahrada J. C. Mutise v Bogotě, největší kolumbijská botanická zahrada s 5 tisíci kolumbijskými orchidejemi. Na jeho počest byl pojmenován rod Mutisia, řídeň, Asteraceae, druhové jméno mutisii také nesou některé rostliny, např. Cinchona mutisii.

Mutis