Syn.: Myriophyllum limosum Hectot ex DC., Myriophyllum pectinatum DC.
Česká jména: stolístek přeslenatý (Polívka 1900, Kubát 2002), stolístek přeslenitý (Dostál 1958)
Slovenská jména: stolístok praslenatý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Haloragaceae R. Br. – zrnulovité
Rozšíření: Roste v téměř celé Evropě, v nejsevernějších a nejjižnějších oblastech spíše ostrůvkovitě; chybí na Korsice, téměř chybí na území bývalé Jugoslávie, na Maltě pouze zavlečený. V Asii je rozšířen na Blízkém východě, v temperátním pásu od Kavkazu až po Japonsko a Kamčatku; na jih po Sýrii, Turecko, Ázerbajdžán, Kazachstán, severní Pákistán, Mongolsko, zasahuje až do střední Číny. Dále roste v severní Africe (Maroko, severní Alžírsko) a na většině území Severní Ameriky (mimo arktické a nejsušší centrální oblasti). U nás roste řídce roztroušeně, zejména v úvalech větších řek (Polabí, jižní Morava) a v nízko položených oblastech s dostatečným množstvím vodních ploch (Dokesko, Český ráj), jinde jen vzácně.
Ekologie: Roste v tůních a rybnících, v mrtvých ramenech řek, v odvodňovacích kanálech a mírně proudících dolních úsecích vodních toků, ve vodách mezotrofních až přirozeně eutrofních, neutrálních až mírně alkalických, nejčastěji v hloubce 40–100 cm (v zahraničí je udáván i z hloubek až 5 m). Vyhledává stanoviště v pokročilém stadiu zazemnění, s hlubokou vrstvou organického bahna. Na březích a bahnitých obnažených dnech často vytváří „stromečkovité“ terestrické formy. Kvete od června do srpna, někdy až do října; na podzim rostliny vytvářejí turiony (zimní pupeny) sloužící k vegetativnímu rozmnožování.
Popis: Vytrvalé vodní nebo bažinné byliny s plazivými oddenky, na podzim vytvářející v horních částech a na koncích lodyh kyjovité, 2–6 cm dlouhé turiony. Lodyhy (10–)40–200(–300) cm dlouhé, hustě olistěné, ve vodě chabé, u terestrických forem koncové části lodyh vzpřímené, ± tuhé. Listy ve 4–8četných, nejčastěji 5četných přeslenech; ponořené listy (20–)25–45(–50) mm dlouhé, většinou delší než internodia, hřebenitě peřenosečné v (15–)25–35(–40) niťovitých, (3–)10–32 mm dlouhých úkrojků, s podlouhlými vícebuněčným žlázkami, listy terestrických forem kratší a tužší. Květenství klasovité, vynořené nad hladinu, 4–16(–25) cm dlouhé, složené z 10–25 většinou 5četných přeslenů, v horní části se samčími, v dolní části se samičími květy, mezi nimi mohou být přítomny nečetné oboupohlavné květy; květy v paždí peřenosečných listenů 1–10krát delších než květy. Samčí květy s kalichem a korunou, korunní lístky cca 2,5 mm dlouhé, bělavě zelené až hnědavé, tyčinky v počtu 8, žlutozelené, často červenavě tečkované; samičí květy bezobalné, blizny zelenavě bílé, později hnědavé. Plody téměř kulovité, cca 3 mm v průměru, hladké, podélně se rozpadající na 4 kožovité plůdky.
Záměny: Od našich zbylých dvou zástupců rodu, běžného stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) a vzácného stolístku střídavokvětého (Myriophyllum alterniflorum) se nejspolehlivěji odliší za květu: stolístek přeslenatý má květy v květenství podepřeny peřenosečnými, listům podobnými listeny, které jsou zpravidla delší než květy, zatímco zbylé dva druhy mají listeny pod květy nečleněné, malé, nanejvýš stejně dlouhé jako květy. Znaky na listech jsou dosti plastické a proto ne vždy spolehlivé: stolístek klasnatý a střídavokvětý mají zpravidla 4četné přesleny listů, zatímco stolístek přeslenatý má listů v přeslenu obvykle více, nejčastěji 5. Oproti výrazně hojnějšímu stolístku klasnatému mívá stolístek přeslenatý v průměru hustěji olistěné lodyhy a preferuje stanoviště v pokročilejším stadiu sukcese. Jako jediný z našich stolístků tvoří před zimním obdobím turiony.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je stolístek přeslenatý uveden jako ohrožený druh (C3). Na Slovensku je druh veden jako potenciálně ohrožený (NT), je zde i chráněn zákonem.
Fotografováno dne 14. 6. 2012 (Český ráj, Žehrov, rybníček Lápek) a 9. 5. 2009 (Polabí, Dřísy, rybníček u rekreačního zařízení Kačer – terestrická forma).