Syn.: Autogenes poëticus (L.) Raf.
Česká jména: narcyz bílý (Presl 1819), narcis bílý (Sloboda 1852), arcisek bílý (Opiz 1852), narcisek bílý (Čelakovský 1879), narcis bílý (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: narcis básnířský, narciška, narcíz, jaroko (Reuss 1853), narcis biely (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Amaryllidaceae Jaume St.-Hil. – amarylkovité
Narcissus poëticus
Rozšíření: Původní areál rozšíření tohoto druhu se nachází v jihozápadní Evropě, od Španělska přes Francii a Itálii až do západní části Východních Alp. Na řadě míst Evropy i Severní Ameriky je běžně pěstován, nezřídka také zplaňuje. Takto se objevuje i na řadě míst u nás, mnohde se tak vlastně stává dokladem dřívějšího osídlení. V areálu se rozlišují dva poddruhy, kromě nominátního je to ještě Narcissus poëticus subsp. radiiflorus.
Ekologie: U nás se objevuje v okolí zahrad, na rumištích a skládkách, v okolí lidských sídel. Kvete od dubna do května.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní cibulkou, 20–40 cm vysoká, listy v přízemních trsech čárkovité, ploché, 4–9 mm široké, květy většinou jednotlivé, víceméně nicí (polonicí), vonné, koruna bílá, pakorunka je žlutá, kratší než korunní lístky, značně úzká, na okraji červená, vroubkovaná. Plodem je tobolka.
Využití: Druh se u nás běžně pěstuje v zahradách i parcích jako poměrně nenáročná okrasná trvalka, byla vyšlechtěna také řada jeho kultivarů.
Narcissus poëticusNarcissus poëticus
Narcissus poëticus
Fotografováno v květnu 2005 (Brno, Žlutý kopec) a 20. 4. 2008 (Itálie, Gargano).