Syn.: Hermione tazetta (L.) Haw., Jonquilla tazetta (L.) Raf., Narcissus linnaeanus Rouy, nom. illeg., Pancratium tazetta (L.) Sessé et Moc.
Česká jména: narcis taceta (Presl 1846, Dostál 1989)
Čeleď: Amaryllidaceae Jaume St.-Hil. – amarylkovité
Narcissus tazetta
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od Pyrenejského poloostrova přes Anatolii až po Blízký východ, zasahuje zřejmě až do Íránu. Už ve středověku byl vysazen v jižní Číně, kde je dnes jeho populace dokonce klasifikována jako zvláštní varieta Narcissus tazetta var. chinensis. Byl naturalizován také na jihovýchodě USA, ale i na západním pobřeží v Kalifornii a Oregonu, zavlečen též do jihozápadní a jižní Austrálie.
Ekologie: Roste v lemech listnatých lesů, na vlhkých loukách i vápencových skalách a útesech, v pásmu od pobřeží do 890 m n. m. Proniká i na ruderalizovaná stanoviště, v druhotném areálu se často objevuje v okolí silnic a cest, na rumištích a skládkách, v okolí lidských sídel. Kvete od pozdní zimy do jara.
Narcissus tazetta
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní cibulkou 20–51 × 21–47 mm velkou, v době květu 23–60 cm vysoká. Listy jsou 2–4, čárkovité, 11–76 × 0,41–1,28 cm. Květy vyrůstají v lichookolíku po 2–8(–15), květní stopky jsou při bázi obklopeny blanitým toulcem, široké bělavé okvětní lístky se často vzájemně částečně překrývají a jsou doplněny obvykle sytě žlutou pakorunkou. Plodem je podlouhle vejcovitá tobolka, asi 12 mm dlouhá. Dosti variabilní druh.
Využití: Jedná se o oblíbenou zahradní rostlinu (především v oblastech s mediteránním klimatem), v kultuře se objevuje v řadě kultivarů. J. S. Presl už v roce 1846 o tomto druhu poznamenal, že v zahradách množství odrodkův se sází pro líbeznou vůni. Květy tacetové a žonkylové jindá močili v oleji, který, narcisovým zvaný, potřebovali v lékařství.
Narcissus tazetta
Narcissus tazetta
Narcissus tazetta
Fotografováno ve dnech 10., 11. a 14. 4. 2012 (Itálie, Sardínie, oblasti Nuoro a Ortuabis).