Syn.: Distichia crispa (Hedw.) Brid., Hypnum crispum (Hedw.) With.
Čeleď: Neckeraceae Schimp. – sourubkovité
Neckera crispa
Rozšíření: Evropa, Kavkaz, Makaronésie. V ČR roztroušeně po celém území.
Ekologie: V současnosti především na skalách (preferuje vápence), dříve hojněji i jako epifyt. Od pahorkatin do hor.
Neckera crispa
Popis: Rostliny statné, zelené až světle zelené, často tvoří větší porosty. Lodyhy 10–20 cm dlouhé, zpravidla dolů visící, konce lodyhy obloukovitě ohnuté. Starší část lodyh hnědá. Větve nestejně dlouhé, až 0,8 mm široké. Listy vejčitě kopinaté až jazykovité, zúžené v hrotitou špičku, velké 1,5 × 4,0 mm. Čepel listu za sucha příčně vlnkatá, ve špičce na okraji zoubkatá. Žebro chybí nebo jen krátké a rozeklané ve dvě nestejně dlouhá ramena. Buňky ve špičce listu kosníkovité, ve středu listu ale čárkovité. Dvoudomý druh. Štět 8–12 mm dlouhý, žlutý až červený. Tobolka pravidelná, přímá.
Variabilita: Druh je poměrně proměnlivý v utváření špičky listů, proměnlivý je i vzrůst rostlin. Podle herbářových položek zjevně dorůstaly lodyhy větších rozměrů.
Neckera crispa
Záměny: Záměna je možná s Neckera pennata, který má všechny listy pozvolna ostře zašpičatělé, 2–3 mm dlouhé a je jednodomým druhem. N. crispa má některé listy pozvolna ostře zašpičatělé, většinou jsou však náhle zakončené nasazenou krátkou špičkou.
Další podobný druh Metaneckera menziesii se liší zřetelným žebrem listů. U nás je však velmi vzácná, je známo jen několik lokalit.
Poznámka: Úbytek tohoto druhu na stromech, ale i menší vzrůst je přisuzován především zhoršení kvality ovzduší. K jejich úbytku mohl přispět i sběr, druh byl v minulosti sbírán a využíván jako savý materiál (předchůdce toaletního papíru) nebo měkká vycpávka využívaná např. při přepravě křehkých předmětů.
Neckera crispa
Neckera crispa
Fotografováno ve dnech 11. 8. 2010 (Slovensko, Terchová) a 20. 8. 2011 (Pustý žleb).