Je nevyzkoumaným rozmarem přírody, jak pojednou dá kdesi v skrytu vyrůsti květu vzácné krásy a vůně, jak znenadání zrodí kdesi člověka s duchem ojedinělé velikosti a nevšedně bohatých schopností. Malá, převážně rolnicko-dělnická obec Nelahozeves, ležící na levém břehu Vltavy severně od Kralup, sotva mohla tušit, že dá českému národu geniálního hudebního skladatele, jednoho z největších, které česká hudba měla a bude kdy mít. Odpřísáhnu, že Otakara Šourka, autora těchto slov v dvořákovské monografii z roku 1941, určitě ani v nejhorším snu nenapadlo, že Nelahozeves ještě ani v roce 2014 nebude tušit, kdo se tu jen tak „kdesi v skrytu“ narodil. Podle nehorázného nepořádku, který v této obci panuje, je narození jakéhokoli velikána vyloženě neočekávatelné! Vůbec si nedovedu představit, že by třeba na Mozarta hrdí Salzburčané dovolili zaneřádit své parky plevelem tak významně, jak to dokázal onen „rolnicko-dělnický lid“ v Nelahozevsi.
Nelahozeves
Pro střední Čechy je nepořádek charakteristický, v tomto kraji je přímo všeobjímající. Co tam nějaký Dvořák?! V parku u jeho pomníku klidně mohou růst invazivní dvoumetrové zlatobýly – však co, jsou to přece byliny taky „novosvětské“, tak ať si jich Dvořák užije! K tomu bodláky vyšší než šácholany, no a zeravy a okrasné smrčky až ke špičce pokryté popínavým plaménkem jsou taky moc fajn! Že se záhony růží schovaly do plevele? Aspoň je nelahozeveským nikdo neokouká! Místním by nejspíš ruce upadly, kdyby zvedli své tlusté zadky a alespoň jednou za čtvrt roku šli třeba jen tak svůj park pročistit! Klidně by to zvládli sami, on totiž park v zásadě nevypadá vůbec špatně, je vidět, že v minulosti o něj pečováno bylo, je v něm vysázeno dost okrasných dřevin. To nejspíš až v posledních letech došly peníze, takže se údržba jednoduše zrušila. Styděl jsem se před německými turisty, kteří si tuhle středočeskou prašivinu fotili samozřejmě i s Dvořákovou sochou! Zrovna letos, v Roce české hudby, situace skutečně věrně zobrazující poměry v této zemi.
Nelahozeves
Změny v údržbě vegetace se člověk v Nelahozevsi dočká až když se přiblíží k zámku. Kolem zámku je tedy zahradní úprava jen velmi prostá, i když zámek pochází z let 1553 až 1613, nic renesančního tu nehledejte. Blízké okolí zámku je pouze zatravněno, můžete si tu leda příjemně posedět ve stínu stromů. Dál do parku už ale vůbec nechoďte, je to pustina. Škoda, snad se tento stav časem změní – je mi jasné, že Lobkowiczové musejí investovat značné finanční prostředky do údržby svých nemovitostí i cenných sbírek, na ty jim peníze nikdo jen tak nedá, nezřídka jsou to poklady nesmírné hodnoty. Tak třeba jednou něco zůstane i na zámecký park.
Nelahozeves
Malý parčík byl u zámku založen až v roce 1850, vznikl úpravou lesa. Karel Hieke (1984) se však zmiňuje, že v 16. století byla u zámku i bylinková zahrada se štěpnicí, ba dokonce i „ozdobná zahrada“, jistě by bylo milé je alespoň v náznaku časem obnovit. Potřebný prostor by tu byl.
Nelahozeves
Ovšem, květomilní, nezoufejte! To, co nenajdete před zámkem, objevíte přímo v zámku! Zřejmě nejpozoruhodnějším botanickým objektem Nelahozevsi je totiž zdejší xylotéka!
Cože to vlastně je? Inu, skříň s krabicemi, které připomínají knihy, leč neobsahují papírové stránky, ale třeba listy, jehlice, šišky, květy, plody, někdy dokonce i škůdce nějakého stromu, tedy konkrétně takového, z jehož dřeva a borky je vyrobena i ona krabice. Někdy bývá přiložen i psaný text popisující onen druh. Takové xylotéky byly velmi módní záležitostí hlavně na začátku 19. století, nejstarší pocházejí z konce 18. století. Zrovna mnoho se jich u nás nedochovalo, každé je tedy potřeba si velmi vážit! U nás vlastně vím o dalších historických xylotékách jen na Strahově a v Kroměříži. Tato lobkowiczovská se tedy nachází přímo v zámecké knihovně a obsahuje asi tak k osmdesáti položkám. Omlouvám se, že přesné číslo neznám, ale v rychlosti se to prostě spočítat nedalo, je to jen můj odhad. Navíc jsem se ani nic nedozvěděl o stáří této sbírky, průvodkyně (jinak velmi milá a k návštěvníkům pozorná paní) to prostě sama nevěděla. Nicméně 80 položek je skutečně dost – vzpomeňme, že na Strahově má xylotéka přesně 68 položek, kroměřížská kolem šedesáti. Tato lobkowiczká je tedy z mě známých historických xyloték největší!
Nelahozeves
Až na zámku jsem se v Nelahozevsi uklidnil, až tady jsem našel nehranou úctu k historii a pamětihodnostem. Třeba časem rozkvete i zámecká zahrada a Dvořák vykoukne z bodláků. A dendrologům návštěvu Nelahozevsi vřele doporučuji – xylotéka určitě stojí za prohlídku i mnohem důkladnější.
Nelahozeves
Fotografováno dne 19. 7. 2014.