Chráněné území se nachází v těsném sousedství průmyslové zóny města Pardubice, mezi místními částmi Pardubičky a Drozdice (mapa). Samotná obec Nemošice se nachází dál, na opačném břehu Chrudimky. Od roku 1982 je na ploše 7,7322 ha chráněn porost dubohabřin známý svým bohatým jarním aspektem. Nachází se na převážně jižně a jihozápadně orientované staré terase Chrudimky, která tvoří jižní hranici přírodní památky. Řeka je v těchto místech bohužel regulovaná, ale v okolí se z tohoto důvodu nachází řada starých, většinou odstavených ramen Chrudimky, které jsou chráněny jako významný krajinný prvek. Lokalita je dnes známá především masivním výskytem česneku medvědího (Allium ursinum).
Nemošická stráň - přírodní památka
Na břehu Chrudimky, v nejvlhčích místech chráněného území se porosty nejbližší asociace Querco–Ulmetum. Ve stromovém patře se vyskytuje jilm habrolistý (Ulmus minor) a dub letní (Quercus robur). Zvláště podél řeky jsou vysázeny topoly kanadské (Populus ×canadensis) a přibývá jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a střemcha obecná (Prunus padus). V bylinném patře se hojně vyskytuje árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka dutá (Corydalis cava), křivatec žlutý (Gagea lutea), ale také sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides). V několika trsech se zde vyskytuje i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).
Nemošická stráň - přírodní památka

Nemošická stráň - přírodní památka

Směrem do svahu přechází lesní porost do asociace Melampyro nemorosi–Carpinetum. Ve stromovém patře se vedle dominantního habru obecného (Carpinus betulus) vyskytují dub letní (Quercus robur), dub zimní (Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre) a třešeň ptačí (Prunus avium). V keřovém patře se hojně vyskytuje svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) nebo brslen evropský (Euonymus europaeus). Místy dominuje bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je nejbohatší ve vlhké střední a dolní části svahu. Je tvořeno převážně jarními geofyty jmenovanými již výše. Na suchém svahu, v dubohabřině se vzácně vyskytuje i lilie zlatohlavá (Lilium martagon), dříve byla uváděna i okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
V jihozápadní části tvoří lem lesního porostu křoviny ze svazu Berberidion s dominantní trnkou obecnou (Prunus spinosa). I v jeho podrostu se vyskytují geofyty. Na vnější straně, na hranici s loukami se vyskytuje společenstvo ze svazu Trifolion medii. Roste zde jetel prostřední (Trifolium medium), dobromysl obecná (Origanum vulgare), hrachor černý (Lathyrus niger), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a jetel horský (Trifolium montanum).
Na východním konci chráněného území je jeho součástí i polokulturní louka, která je sečená – na rozdíl od ještě přirozených luk zařaditelných do svazu Calthion.
Bratři Hadačové zmiňují ve své Květeně Pardubicka z roku 1948 výskyt řady vstavačovitých rostlin, jako je například rudohlávek kukačka (Anacamptis morio) na loukách u Nemošické stráně. V té době měla stráň lesostepní charakter s roztroušenými stromy a sady. Zbytky sadů se zachovaly na okraji přírodní památky v jejím ochranném pásmu. Již v té době byla Nemošická stráň častým cílem vycházek. Dnes je její rekreační využívání ještě intenzivnější, což je zdrojem eutrofizace území.
Území je také významnou paleontologickou lokalitou. Křídové jílovce obsahují bohatou fosilní faunu, většinou mořské ježovky a mlže (inocerámy), podle kterých jsou tyto vrstvy nazývány jako zvonivé inocerámové opuky.
Přírodní památka je součástí nově navrhované evropsky významné lokality Dolní Chrudimka, která je navrhována pro ochranu vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia).
Nemošická stráň - přírodní památka
Fotografováno dne 21. 4. 2007.