Syn.: Glechoma racemosa (Lam.) Kuntze, Nepeta mussinii Spreng. ex Henckel
Česká jména: šanta Mussiniho (Mareček 1999), šanta hroznovitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: kocúrnik Mussiniho (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Nepeta racemosa
Rozšíření: Zakavkazsko (Arménie, Azerbajdžán), severozápadní Írán a východní Turecko. Kromě nominátního poddruhu se rozlišují ještě Nepeta racemosa subsp. crassifolia a N. r. subsp. haussknechtii. Pěstuje se v kultuře, v některých oblastech může i zplaňovat (západní a střední Evropa, Severní Amerika). U nás byl tento druh zaznamenán na několika lokalitách, například v Praze, Brně, Plzni, Mělníku, Českém Brodě, Veverské Bitýšce aj.
Ekologie: Ve své domovině roste na kamenitých svazích a skalách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Jako zplanělý se druh objevuje ve starých lomech, na kamenitých stráních, v okolí zahrad a lidských sídel, také na smetištích a skládkách. Kvete od května do srpna.
Nepeta racemosa
Popis: Vytrvalá bylina, 15–30(–40) cm vysoká, na bázi dřevnatějící, šedozelená. Lodyhy jsou poléhavě vystoupavé, 4hranné, pýřitě chlupaté. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, 18–30 mm dlouhé a 18–24 mm široké, na bázi srdčité, zubaté, pýřitě chlupaté, našedlé. Květy nakvétají v rozvolněných lichoklasech, kalich je souměrný, pýřitý, kališní trubka je zakřivená, horní kališní cípy jsou delší než dolní, koruna je 2pyská, 12–14 mm dlouhá, modrá s tmavšími skvrnkami, horní pysk je 2laločný, plochý, dolní pysk je 3laločný, střední lalok je mističkovitě vyklenutý, na okraji zubatý, tyčinky vyčnívají z koruny. Plodem je tvrdka.
Využití: Pěstuje se v zahradách jako nenáročná skalnička, v kultuře se objevuje v několika kultivarech.
Nepeta racemosaNepeta racemosa
Nepeta racemosaNepeta racemosa
Nepeta racemosa
Fotografováno dne 23. 8. 2012 (okolí železniční trati Český Brod – Rostoklaty, smetiště).