Syn.: Nerion oleandrum St.-Lag., Oleander vulgaris Medik.
Česká jména: bobkovnice obecná (Presl 1846), oleandr (Dostál 1950), oleandr obecný (Dostál 1989, Mareček 1999)
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Nerium oleander

Nerium oleander

Rozšíření: Oblast kolem Středozemního moře, volně se vyskytuje od Portugalska po Írán. Pěstuje se v řadě dalších subtropických oblastí světa, kde často zplaňuje, např. Makaronésie, Krym, Střední Asie. U nás se nejčastěji pěstuje jako okrasný keř v nádobě, který se na zimu přenáší do bezmrazého, ale chladného prostoru v domě nebo skleníku.
Ekologie: Na původních stanovištích roste především kolem vodních toků, objevuje se často i na okrajích městských sídlišť, na stanovištích dotčených lidskou činností. Kvete od května do října.
Popis: Keř nebo malý strom, až 5 m vysoký, bohatě větvený. Listy jsou kratičce řapíkaté, přeslenovitě uspořádané, kopinaté, kožovité. Květy vykvétají ve vrcholových latách, jsou stopkaté, 5četné, v průměru 3–4 cm, koruny jsou bílé, červené nebo růžové, intenzivně vonné. Plodem jsou luskům podobné měchýřky.
Poznámka: Byla vyšlechtěna řadu kultivarů tohoto proměnlivého druhu, květy těchto kulturních forem jsou často větší, někdy i plnotvaré, v řadě odstínů barev a dokonce i s pestrobarevnými listy.
V našich klimatických podmínkách je nutné oleandr přenést na podzim do chladného prostoru (zhruba 5–10 ºC) chráněného před mrazem, zálivka se během zimy výrazně omezí, na jaře je možné keř upravit řezem.
V minulosti byl používán v lékařství, nutno však zdůraznit, že celá rostlina je prudce jedovatá, smrtelnou otravu může údajně způsobit pouhá tepelná úprava jídla na ohni ze dřeva oleandru.
Nerium oleander
Nerium oleander
Nerium oleander
Nerium oleander
Fotografovali Ladislav Kovář, v červenci 2005 (Portugalsko, Madeira, jižní pobřeží); Věra Svobodová, dne 23. 11. 2010 (Réunion, Saint Giles les Bains).