Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.
Obřany
Byť je Obřanská stráň rozlohou nevelká, její výměra nepřesahuje 2 hektary, její botanická pestrost je poměrně značná. I když odhlédneme od tulipánů a modřenců, které se sem zatoulaly nejspíš z okolních zahrádek, zůstává zde stále ještě k vidění řada pozoruhodných druhů rostlin. Začátkem jara zde kraluje koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), důstojnou suitu mu obstarávají v této době vzácné křivatce rolní (Gagea villosa) a mochny (např. Potentilla arenaria).
Obřany
Na počátku máje, když je už ve vzduchu cítit vůni všudypřítomné mateřídoušky, Obřanská stráň zbělá květy nizoučké třešně křovité (Prunus fruticosa). Teď promodrává i rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozsvěcuje se čilimník poléhavý (Cytisus procumbens) a dřín jarní (Cornus mas), objevila se pipla osmahlá (Nonea pulla), v horní zastíněné části stráně vykvetly sasanky lesní (Anemone sylvestris) a nedaleko od nich zase pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides).
Obřany
Snad největší botanickou vzácností Obřanské stráně jsou ale kavyly (Stipa) – stepní traviny. Bylo jich zde v minulosti napočítáno na pět druhů. Svými dlouhými osinami začínají zdobit Obřanskou stráň už v této době. Zatím se výrazněji prosazuje jen kavyl Ivanův (Stipa pennata), během léta by se však měly ukázat i další druhy, například kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a kavyl tenkolistý (Stipa tirsa).
Obřany
Fotografováno v letech 2003 a 2004.