OCHNA INTEGERRIMA (Lour.) Merr. – ochna

Syn.: Elaeaocarpus integerrimus Lour., Ochna harmandii Lecomte
Česká jména: ochna (Presl 1846, Mareček 1999)
Čeleď: Ochnaceae DC. – ochnovité

Ochna integerrima

Rozšíření: Areál zabírá jihovýchodní Asii od jižní Číny po Barmu a jižní Thajsko a snad i na sever Malajsie. Výskyt v Indii je nejistý.

Ekologie: Nejčastěji roste v opadavých tropických lesích ovlivněných monzunovým klimatem, a to zejména na vlhčích svazích a podél vodních toků, vystupuje do výšky 1400 m.

Ochna integerrima

Popis: Keř nebo menší stromek 2–7 m vysoký; větvičky jsou šedohnědé, lysé. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, čepel je eliptická, obkopinatá až obvejčitá, 7–19 cm dlouhá a 3–5,5 cm široká, na bázi klínovitá, jemně pilovitá, na vrcholu tupá nebo špičatá. Květenství se tvoří na krátkých větvičkách, je jím chocholík asi 4 cm dlouhý; květní stopky jsou 1,5–3 cm dlouhé; kališní lístky jsou volné, podlouhlé, tupé, nazpět ohrnuté, za plodu červené; koruna je volná, 5(–7)četná, lístky jsou vejčité, 1,3–2 cm dlouhé, žluté; tyčinek je mnoho, tvoří 3 kruhy, mají 5–8 mm dlouhé nitky; semeník je svrchní, hluboce laločnatý, s 10–12 jednosemennými pouzdry, čnělka je gynobazická, na vrcholu mělce rozdělená. Plody jsou peckovice 1–1,2 cm dlouhé, za zralosti černé, na bázi poněkud zakřivené, vyrůstají na prodlouženém květním lůžku.

Využití: Kořeny mají projímavý účinek, v lidovém léčitelství se jimi vyháněli červi; rovněž se používají při onemocnění lymfatických uzlin. Také se pěstuje v kultuře.

Poznámka: Rod zahrnuje asi 85 druhů, převážná většina z nich pochází z jižní Afriky, jen nemnoho je původních v tropické jižní Asii.

Ochna integerrima
Ochna integerrima
Ochna integerrima
Ochna integerrima

Fotografovala Věra Svobodová, dne 21. 3. 2011 (Vietnam, okolí Saigonu, suchý les u Ben Dinh).