Syn.: Hedyotis pulvinata Balf. f.
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Oldenlandia pulvinata
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra. Zástupce velmi početného rodu asi s 240 druhy, převážně v tropech, řada z nich je jednoletých; rod je považován za polyfyletický a v současném pojetí neudržitelný. Na Sokotře se vyskytuje 7 druhů, z toho 5 je endemických.
Oldenlandia pulvinata
Ekologie: Roste na vyprahlých, větrem ovlivňovaných vápencových plošinách ve vnitrozemí ostrova, v nadmořských výškách do 800 m. Stanovištěm jsou mělké, skeletovité, vysýchavé půdy; klima na plošinách se vyznačuje průměrnými ročními teplotami kolem 25 °C a úhrny srážek pod 200 mm.
Oldenlandia pulvinata
Popis: Drobná vytrvalá podušková bylina vytvářející kompaktní trsy asi 3–5 cm vysoké. Lodyhy jsou velmi zkrácené a nesou vstřícné, úzké, téměř čárkovité nebo úzce obkopinaté, 1–5 cm dlouhé a asi 0,5 cm široké, zpět zahnuté listy, které jsou na povrchu papilnaté, celokrajné, s chrupavčitým okrajem, na vrcholu vytaženým do chrupavčité špičky. Čtyřčetné květy vyrůstají jednotlivě, mají zelený kalich s krátkými cípy a srostlou korunu, která má velmi dlouhou bělavou trubku a nálevkovitý lem s vejčitými, na vrcholu zašpičatělými cípy, které jsou na okraji i na ploše brvité, světle fialové, v ústí trubky je bílý, fialově pruhovaný kroužek, pod nímž je ústí žlutavé. Tyčinky jsou 4, gyneceum srůstá ze 2 plodolistů, tvoří spodní semeník a dvoudílnou paličkovitou bliznu. Rostlina vzhledem poněkud připomíná silenku bezlodyžnou (Silene acaulis).
Oldenlandia pulvinata
Oldenlandia pulvinata
Oldenlandia pulvinata
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. a 21. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra, planina Momi).