Olivová hora (také Olivetská hora) nebo Olivový vrch ve východní části Jeruzaléma je nejznámější lokalita spojovaná s olivovníkem (Olea europaea), důležitou plodinou provázející civilizace kolem Středozemního moře. Svahy hory kdysi pokrývaly olivové háje. Na Olivové hoře jsou místa mnohokrát zmiňovaná v Bibli, která jsou posvátná především pro židy a křesťany, některá jsou významná i pro islám.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Olivová hora (hebrejsky הר הזיתים Har ha-Zejtim, v arabštině جبل الزيتون Jebel az-Zeitun nebo جبل الطور Jebel al-Tur) je součástí 3,5 km dlouhého horského hřbetu táhnoucího se podél údolí potoka Cedronu (Kidronu), které jej na západě odděluje od Starého Jeruzaléma; na východní straně hřbetu začíná Judská poušť. Hřbet je tvořen třemi vrcholky, z nichž nejvyšší bod prostředního z nich, Olivové hory, leží v nadmořské výšce 818 m. Geologicky je hřbet složen z oceánských usazenin z období pozdní křídy, obsahuje vápencové horniny a křemen, ve svazích je vyhloubena řada jeskyní.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Vrch byl uctíván jako posvátný už za časů krále Davida (kolem roku 1000 př. n. l.), je spojován s mnoha událostmi v životě Ježíše Krista a pokládá se za místo jeho nanebevstoupení. Od 4. století zde byly stavěny sakrální stavby. Historie vrchu je spletitá, poměry po arabsko-izraelské válce poněkud upravila až dohoda o příměří z 3. 4. 1949, odkdy má být na hoře Olivové zajištěn „volný přístup k svatým místům a kulturním institucím a použití hřbitovů“. Jednotlivá místa jsou držena ve vlastnictví různých církví, pro návštěvníky jsou přístupná jen částečně po ohrazených cestách. Stavby jsou obklopeny zahradami; olivovníky zůstaly na Olivové hoře vysázené jen na menších plochách.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Při pohledu ze Sarého města je vidět vlevo vrch Skopus (Scopus) a vpravo Olivová hora na vrcholu s dominantou štíhlé věže zvonice ruského pravoslavného kláštera Nanebevzetí a nižší věže kostela Pater Noster.
Téměř na vrcholu Olivové hory stojí malá osmiboká kaple Nanebevstoupení Krista. Stavba je pozůstatkem kostela postaveného křižáky ve 12. století, po zničení kostela byla přeměněna na mešitu. V jejím středu je umístěn mramorový balvan s údajným otiskem poslední šlépěje Krista. Kaple je obklopena uzavřeným dvorem, kde mohou křesťané v určité dny sloužit mše svaté. Celá stavba je nyní součástí komplexu s další mešitou pod muslimskou správou. Kaple Nanebevstoupení je v současné době otevřena pro návštěvníky všech vyznání.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
V sousedství stojí kostel Pater Noster. Na tomto místě nechala původně počátkem 4. století vystavět baziliku Helena, matka císaře Konstantina, kostel je známý také jako Svatostánek v olivovém háji. Jedná se částečně zrekonstruovaný nezastřešený byzantský kostel, jenž zůstal nedokončen, zahrady vně zdí vyznačují prostory původního atria. Dnes je kostel spojovaný s učením Ježíše Krista v blízké jeskyni a s výukou modlitby Páně, na stěnách jsou plakety s modlitbou Otčenáš ve 100 různých jazycích. Kostel a blízký klášter patří karmelitánům.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Část svahu Olivové hory je po více než 3000 let používaná jako židovský hřbitov; s počtem přibližně 150 tisíc hrobů je největším na světě. V době biblických králů zde bylo pohřebiště nejvýznamnějších občanů Jeruzaléma. Na horním svahu se nachází podle tradice hrobka proroků Ageuse, Zachariáše a Malachiáše.
Při sestupu z vrcholu dovede cesta návštěvníky k římskokatolickému kostelu Dominus Flevit. Byl postaven v roce 1955 (architekt Antonio Barluzzi) na paměť pláče Ježíše Krista nad vidinou zkázy druhého chrámu Jeruzaléma. Dominus Flevit nabízí krásný výhled na Chrámovou horu přes okno nad oltářem. Kostel patří františkánskému řádu.
Sedm pozlacených kopulí zdobí kostel ruské pravoslavné církve zasvěcený Máří Magdaléně. Byl postaven r. 1886 v tradičním ruském stylu carem Alexandrem III. na památku jeho matky Marie Alexandrovny (architekt David Grimm).
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Na severovýchodním úpatí hory v údolí potoka Kidron se rozkládá Národní park Emek Curim, který zasahuje i na úpatí sousední hory Skopus. Park byl zřízen za účelem ochrany původní krajiny na okraji historického jádra Jeruzaléma s původní vegetací olivových stromů a několika jeskyněmi. Rozkládá se na ploše 17 ha a je součástí národního parku kolem hradeb Jeruzaléma. V období Prvního chrámu se úrodná půda s dostatkem vláhy zemědělsky využívala. V průběhu věků přibývaly sedimenty, dnes je úroveň povrchu o 18 m výše. Archeologové zde našli také množství fragmentů z doby zničení Druhého chrámu, hroty šípů vojska Nabuchodonosorova i římských vojáků, mince, šperky a drobné artefakty ze všech období.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Na západním úpatí vrchu, naproti Chrámové hoře, leží Getsemanská zahrada (Getsemany). Podle Bible se zde zdržoval Ježíš před svým zatčením a ukřižováním a podle tradice východní ortodoxní církve zde byla pohřbena Ježíšova matka. Zahrada Getsemanská byla významným křesťanským poutním místem už raně křesťanských poutníků.
Název Getsemany pochází z aramejštiny a znamená „olivový lis“. Markovo evangelium Getsemany nazývá chorion – „místo“. Janovo evangelium o Getsemanech hovoří jako o kepos, čili zahradě nebo sadu. Podle biblického podání bylo právě tady oblíbené místo Ježíše Krista a jeho učedníků. Sem se Kristus uchýliI po poslední večeři.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
V zahradě roste několik velmi starých olivovníků. Tvrdí se, že stáří stromů se pohybuje mezi jedním až dvěma tisíci lety, avšak nelze jej spočítat podle letokruhů, v kmenech se tvoří dutiny, ze starého dřeva vyrůstají nové ratolesti. Je ale nepravděpodobné, že tyto stromy zde rostly už v Kristově době. Při obléhání Jeruzaléma v roce 70 n. l. se nacházelo ležení římského vojska na Olivové hoře a podle zpráv měli Římané všechny stromy porazit. Podle uhlíkového datování je stáří dřeva odebraného ze tří stromů kolem 900 let. Tyto stromy patří k nejstarším listnatým stromům na světě. DNA testy ukazují, že stromy pocházejí ze stejné mateřské rostliny.
Stromy jsou oplocené a návštěvníci se mohou pohybovat jen po cestách kolem nich. Olivovníky stále plodí a olej vylisovaný ze sklizených oliv je používaný pro sakrální účely. V sousedství nejstarších stromů je mladý olivovník zasazený papežem Pavlem VI. v roce 1964.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Zahradě dominuje novodobá bazilika Utrpení (kostel Smrtelné úzkosti Páně), na jejíž výstavbu se sešly prostředky z celého světa, je často zvána kostel Všech národů. Je postaven na místě původně byzantského, později křižáckého kostela, nad skálou, na níž podle tradice Kristus ronil krvavé slzy. Kostel spravují františkáni.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
V dolní části zahrady se nachází pravoslavný kostel, který skrývá prázdný hrob Panny Marie. Podle tradice ortodoxní církve je zahrada místem, kde apoštolové pohřbili Ježíšovu matku Marii a ta byla odtud vzata na nebesa. Kostel je vyhloubený do skály, má podobu kříže, část stavby pochází z křižáckého období. V sousedství je vstup do Getsemanské jeskyně, z níž údajně vyšel Kristus vstříc žoldnéřům po Jidášově zradě.
Olivová hora a Getsemanská zahrada
Fotografovali Věra Svobodová a Josef Jordán, od 14. do 16. 10. 2012.