Syn.: Onosma canescens C. Presl
Čeleď: Boraginaceae Juss. – brutnákovité
Onosma echioides subsp. canescens
Rozšíření: Pravděpodobně endemit Sicílie. Roztroušeně roste ve skupině Madonie a v horách v okolí Palerma, vzácně i v pohořích Nebrodi a Peloritani.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy, sutě a skalní terásky na vápencovém nebo dolomitovém podloží, v nadmořské výšce 500–1800 m.
Onosma echioides subsp. canescens
Popis: Vytrvalý polokeřík se silným, dřevnatým oddenkem; stonky jsou na bázi dřevnaté, vystoupavé, 10–60 cm vysoké, s hustými, odstávajícími, tuhými, žlutavými, více než 2 mm dlouhými chlupy, které jsou promíšené s chlupy hvězdovitými. Listy v přízemní růžici jsou čárkovité, čárkovitě obkopinaté až úzce kopisťovité, 1,5–10 cm dlouhé a 4–6 mm široké, podvinuté, na líci hustě pokryté vystouplými bradavkami, které nesou na vrcholu hvězdovité brvy s (8–)10–20(–25) rameny 0,3–0,6 mm dlouhými a s odstálou brvou centrální; odění zcela zakrývá povrch listu. Květenství je dvojvijan; květy jsou téměř přisedlé, pětičetné; kalich je 7–14(–15) mm dlouhý, za plodu se poněkud zvětšuje; koruna je trubkovitá, (2,2–)2,5–2,9(–3,2) cm dlouhá a 0,8–1 cm široká, světle žlutá, na vnější straně hustě krátce pýřitá; tyčinky jsou kratičké, přirostlé ke koruně; čnělka je gynobazická. Tvrdky jsou 2–3,3(–3,8) mm dlouhé.
Poznámka: Patří do taxonomicky obtížné příbuzenské skupiny, u níž mezi badateli dosud nepanuje úplná shoda pojetí. Od dalších poddruhů druhu Onosma echioides se liší nápadně hustým oděním s dlouhými odstálými brvami a většími květy.
Onosma echioides subsp. canescens
Onosma canescens
Onosma canescens
Fotografováno dne 23. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli).