Pro rostliny je důležité zajistit přenos pylu mezi nepříbuznými jedinci, aby nedocházelo k degeneraci potomstva. Orchideje však mají ještě jeden požadavek – přenést velké množství pylu najednou. Jejich květy totiž tvoří obrovské množství semen, většinou od 10 tisíc do 2 milionů z jediného květu.
Opylování orchidejí
Na vytvoření každého semene je zapotřebí úspěšný přenos jednoho pylového zrna. Běžný způsob přenosu jednotlivých pylových zrn, jaký známe od ostatních rostlin, by nemohl stačit. Proto orchideje slepují veškerý pyl do jednoho nebo dvou shluků nazývaných brylky. Celé tyto brylky se nalepí na opylovače a ten je musí v dalším květu umístit přesně na bliznu. Orchideje se proto opylovače na svých květech snaží nasměrovat do přesné polohy.
Opylování orchidejí
Opylování orchidejí
Orchideje lákají své opylovače mnoha různými způsoby. Jedním z nich jsou tzv. sexuální atrapy. Květy napodobují samičky určitého druhu hmyzu. Samci se s květy snaží pářit, čímž se navíc sami nastavují do správné polohy pro přenos brylek. Nejznámějším rodem těchto orchidejí jsou tořiče (Ophrys) rostoucí především ve Středozemí, ale nalezneme je i v České republice. Květy většiny tořičů napodobují samice samotářských včel nejen vizuálně, ale také vůni, která připomíná jejich feromon. Orchidej Chiloglottis truncata z Austrálie zase napodobuje samice vos z čeledi trněnkovitých (Tiphiidae).
Opylování orchidejí
Opylování orchidejí
Střevíčníky lákají opylovače jiným způsobem. Jejich květy vypadají, jako kdyby nabízely potravu, ale žádnou odměnu svým opylovačům nedávají. Aby došlo k přenosu brylek na správné místo, vytvářejí z květů past. Hmyz je nalákán do vydutého květního lístku nazývaného pysk. Ven se dokáže dostat pouze úzkou chodbičkou vedoucí do středu květu. Cestou se nejdříve otře o bliznu, posléze o brylky. Pokud tedy přinesl pyl z jiného květu, otře ho o bliznu dříve, než si nabere nový. Rostlina se tím účinně brání opylení vlastním pylem.
Opylování orchidejí
Opylování orchidejí
Orchideje vytvářejí obrovská množství semen. Jejich velikost je však srovnatelná s prachem a obsahují jen velice malé množství zásobních látek, které jim neumožňuje samostatně vyrůst v dospělou rostlinu. V přirozených podmínkách musí mladé orchideje navázat spojení s určitou houbou (tzv. mykorhizu) a energii pro svůj růst si brát od ní. Teprve po určité době se semenáčky dokáží uživit samy. Pokusy o umělé rozmnožování orchidejí jsou proto výrazně obtížnější, než u většiny ostatních rostlin. Právě orchideje jsou ale také jednou z nejvíce ohrožených skupin rostlin a jejich umělé rozmnožování má veliký význam pro možnosti jejich záchrany.
Rozmnožování orchidejí
Rozmnožování orchidejí
Rozmnožování orchidejí
Drobná semena orchidejí obsahují pouze malý živý zárodek obklopený dvěma obaly z odumřelých buněk. Zárodek nemá založené základy žádných orgánů a semeno neobsahuje žádná zásobní pletiva. Při klíčení dochází ke zvětšování zárodku, který následně protrhne své odumřelé obaly. Vzniká tak útvar, který u jiných rostlin nemá obdoby, tzv. protokorm. Vypadá většinou jako bílá či zelená hrudka hustě pokrytá jemnými vlásky. Jeho růst je v přirozených podmínkách plně závislý na vyživování houbou. Teprve, když protokorm doroste určité velikosti, vytvoří první pravé rostlinné orgány – zpravidla stonek s listy. Celý tento proces může trvat i několik let.
Rozmnožování orchidejí
Rozmnožování orchidejí
Rozmnožování orchidejí
V umělých podmínkách lze houbu nahradit živným roztokem. Mladé orchideje potřebují zajistit přísun potřebných látek – především energie a živin. Zpravidla jim ale nevadí, jestli mají tyto látky přijímat přímo z houby, nebo z jejich roztoku ve vodě. Tento vodný roztok lze navíc ztužit agarem, který funguje podobně jako želatina. Výsledkem jsou protokormy orchidejí rostoucí v laboratoři na výživném rosolovitém médiu. U řady druhů orchidejí je již celý postup zvládnutý a mladé rostlinky lze ze semen vypěstovat uměle. Mnoho druhů však zatím úspěšně rozmnoženo nebylo a některé ani vůbec neklíčí. Proč tomu tak je, dosud není známo.
Rozmnožování orchidejí
Výživný roztok, tzv. živné médium, je vhodným substrátem pro růst mnoha různých organismů včetně plísní či kvasinek. Pokud na nich chceme pěstovat orchideje, musí být vše provedeno sterilně tak, aby se k médiu nedostal žádný jiný živý organismus, než orchidej. Kultury jsou proto většinou umístěny v uzavřených skleněných nádobách.
Rozmnožování orchidejí
Pořadatelé a sponzoři akce:

Botanická zahrada
PS
BOTANY.cz
Botanický ústav
MŽP