Syn.: Anacamptis longicornu (Poir.) R. M. Bateman, Pridgeon et M. W. Chase, Herorchis longicornu (Poir.) D. Tyteca et E. Klein, Orchis longicornu Poir., Orchis morio subsp. longicornu (Poir.) Kreutz, Orchis morio var. longicornu (Poir.) Knoche
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Západomediteránní taxon z okruhu druhu Anacamptis morio, vyskytuje se v oblasti od Baleárských ostrovů, přes Alžírsko, Tunisko až na Korsiku, Sardinii a Sicílii, pravděpodobně i na jihu Pyrenejského poloostrova.
Ekologie: Vyskytuje se na nezastíněných travnatých loukách a svazích, též v lesních lemech, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete od února do dubna (května).
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 11–24(–35) cm. Přímá lodyha vyrůstá z bazální růžice 5-7 kopinatých listů, které jsou 3,9–7,3 cm dlouhé a 0,5–1,4 cm široké, na lodyze jsou ještě 2–4 listy menší. Květenství je 3,5–7,2 cm dlouhé, 5–14květé, okvětní lístky jsou v zásadě růžové a fialové. Vnější okvětní lístky jsou kopinaté, růžové, postranní 6,4–7,9 mm dlouhé a 2,2–3,3 mm široké, střední lístek je kratší, 4,9–6,4 × 1,7–2,3 mm, vnitřní okvětní lístky jsou kopinaté, 4,7–6,1 × 1–1,8 mm, růžové, pysk je 3laločný, 6,2–8,4 × 7,4–12,8 mm, střední lalok je bílý a je poset výraznými tmavšími skvrnami, postranní laloky jsou tmavě fialové, ostruha je přímá, až 17 mm dlouhá. Plodem je tobolka.
Záměny: Od ostatních taxonů z okruhu Anacamptis morio se odlišuje barevnou vyhraněností pysku, který na středním laloku nese výrazně ohraničené bílé pole, navíc s postranními laloky temně fialovými, a také délkou ostruhy, která dosahuje až 17 mm (nominátní poddruh ji má nanejvýše 14 mm dlouhou).
Ohrožení a ochrana: Ve Francii je zákonem chráněný. I na tento vstavač se vztahuje ochrana mezinárodní úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES.
Fotografováno od 9. 4. do 27. 4. 2012 (Itálie, Sardinie, oblast Olbie a Olieny a Francie, Korsika, v oblasti Corte).