Syn.: Majorana cretica Mill., Majorana onites (L.) Benth., Majorana orega (Vogel) Briq., Majorana oreja Walp., Majorana smyrnaea (L.) T. Nees, Onites tomentosa Raf., Origanum album Salisb., nom. illeg., Origanum heracleoticum W. D. J. Koch, nom. illeg., Origanum orega Vogel, Origanum pallidum Desf., Origanum smyrnaeum L., Origanum tragoriganum Zucc. ex Steud., nom. inval., Schizocalyx smyrnaeus (L.) Scheele
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Origanum onites
Rozšíření: Východomediteránní druh: areál sahá od Sicílie přes Řecko, Krétu, řecké ostrovy až do Turecka. Výskyt na Maltě a v Tunisku je zřejmě druhotný.
Ekologie: Kamenitá až skalnatá místa, většinou v polostínu pod borovicemi nebo v křovinách macchie, dává přednost vápenci; vystupuje až do nadmořských výšek 1400 m.
Origanum onites
Popis: Vytrvalý, větvený, odstále chlupatý, velmi aromatický polokeř vysoký až 65 cm. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité až eliptické, 5–20 mm dlouhé a 2–19 mm široké, na bázi srdčité, drobně oddáleně pilovité až celokrajné, špičaté nebo zašpičatělé, na spodní straně s vyniklou žilnatinou. Květenství tvoří chocholík; listeny jsou bylinné, obvejčité až eliptické, 2–5 mm dlouhé, zelené, jemně chlupaté, celokrajné nebo zoubkované; kalich je 2–3 mm dlouhý, postrádá spodní pysk; koruna je 3–7 mm dlouhá, bílá. Plody jsou drobné tvrdky.
Využití: Díky intenzivní příjemné vůni, stojící někde mezi majoránkou a dobromyslí, se Origanum onites stalo oblíbenou součástí jihoevropských kořenících směsí, např. na omáčky k těstovinám nebo do pizzy. Na rozdíl od klasického oregana (Origanum vulgare) se aroma tohoto druhu udržuje i po delší tepelné úpravě.
Origanum onites
Origanum onites
Fotografováno dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya: údolí Gökdere).