Syn.: Catodiacrum rubidum Dulac, Orobanche atropurpurea F. W. Schultz, Orobanche atrorubens F. W. Schultz, Orobanche congesta Rchb. f., Orobanche teucrii C. H. Schultz, Orobanche teucrionepiphyta St. Lager, Orobanche teucriophya St. Lager, Orobanche vulgaris Poir et Gaudin
Česká jména: záraza ožanková (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: záraza hrdobarková (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Orobanche teucrii
Rozšíření: Evropský druh s centrem rozšíření ve Francii, Švýcarsku a v oblasti Alp – rozšíření sahá od Pyrenejského poloostrova až do střední Evropy a na Balkán. Na severu areál zasahuje do Belgie a Lucemburska, do jižního Německa, Rakouska (po řeku Dunaj) a severní Itálie, na východě do ČR, Slovenska, Maďarska, severního Slovinska, na jihovýchodě zasahuje ostrůvkovitě až na Balkán (rumunské Karpaty, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Albánie a severní Řecko), rozšíření na Ukrajině je dosud málo známé (jeden nález na Krymu). U nás je jen jediná lokalita v termofytiku na jižní Moravě (Milovice u Mikulova), údajný výskyt na Lovoši v severních Čechách nebyl potvrzen. Na Slovensku byla nalezena na několika lokalitách v jihozápadní části země (Devínská Kobyla, Malé Karpaty) a vzácně i na jihovýchodě (Slovenský kras, okolí Košic).
Ekologie: Roste na výslunných stepních a skalnatých stráních a krátkostébelných mezích, někdy také ve světlých borových lesích od pahorkatin až do horských poloh, převážně na jižně a jihozápadně orientovaných svazích na zásaditém až neutrálním podloží (vápence, vápenaté pískovce, sprašové hlíny). Kvete nejčastěji od června do srpna, v jižní Evropě už od začátku května.
Orobanche teucrii
Popis: Nezelená parazitická vytrvalá bylina, nejčastěji 10–40 cm vysoká, lodyha světle žlutá, žlutohnědá nebo okrová, hustě pokrytá krátkými světlými žláznatými chlupy, v dolní části hustě, v horní části řídce olistěná. Listy šupinovité, trojúhelníkového nebo vejčitého tvaru, 10–15 mm dlouhé, hnědé, tmavší než lodyha, listeny jsou přibližně stejně dlouhé jako koruna, žlutohnědé nebo hnědé. Květenství je krátké, vejčité nebo válcovité, málokvěté (jen 5–15 květů), délka koruny jednotlivých květů zpravidla 18–30 mm, hřbetní linie korunní trubky je částečně lomená, u báze obloukově zahnutá, ve střední části téměř rovná, u horního pysku přilbovitě vyklenutá směrem vpřed. Kališní segmenty asi do poloviny členěné ve dva široce kopinaté zašpičatělé cípy, hustě pokryté žlázkami, světlejší než koruna. Koruna narůžovělá, okrová, někdy hnědofialová, s tmavě červenými nebo hnědými žilkami, zřídka celá slámově žlutá. Okraj horního pysku je zahnutý dolů, jen mírně přehnutý zpět, trojlaločný dolní pysk je obrvený, laloky jsou čtverhranné, na okrajích vroubkované, s fialovými žilkami, blizna je zpravidla tmavě červená, hnědovínová, oranžová, jen výjimečně žlutá. Plodem je tobolka s velmi malými semeny (0,3 mm).
Záměny: Velmi podobné mohou být některé druhy záraz s tmavočervenou bliznou, zejména záraza hřebíčková (Orobanche caryophyllacea), která má obvykle kalich a korunu stejné barvy jako lodyha, delší květenství s více květy a liší se ekologickou vazbou na jiné hostitele. V suchém stavu se často zaměňuje se zárazou bílou (Orobanche alba), která je vázaná na mateřídoušky (Thymus spp.), a proto obsazuje podobná stanoviště. Orobanche teucrii var. aurea (zbarvená celá žlutě včetně blizny) může být zaměněna i s některými jinými zárazami se žlutou bliznou, např. se zárazou žlutou (Orobanche lutea).
Hostitelé: Hostitelem tohoto druhu je nejčastěji ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), v zahraničí jsou uváděny jako potenciální hostitelé i další ožanky, zejména ožanka horská (Teucrium montanum).
Ohrožení a ochrana: Záraza ožanková patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1r), na Slovensku je považována za ohrožený taxon (EN) a je zákonem chráněna (§). Mezi ohrožené (resp. kriticky ohrožené) druhy je zařazena i v červených seznamech v Německu, Španělsku a Lucembursku.
Orobanche teucriiOrobanche teucrii
Orobanche teucriiOrobanche teucrii
Orobanche teucrii
Orobanche teucrii
Fotografováno dne 21. 6. 2013 (Milovická stráň).