Oškobrh, tajemný vrch, háji se zelená, skalami bělá nad širou rovinou. Ve stínu jeho dubů a javorů, vazů, rokyt a jilmů, třeslavých osik, jasanů i hladkých bříz, v místech, kde lískoví, klenice, lýkodra s babykou bujely v husté směsi, dařil se čarovný květ, nejedna vzácná bylina mocné, hojivé síly – až takto výsostně floristicky se zmiňuje mistr Alois Jirásek o nevysokém kopci Oškobrhu ve svých Starých pověstech českých. Jakoby dobře věděl, že vrch Oškobrh je skutečně místem po staletí botaniky velmi vyhledávaným.
Oškobrh
Nacházíme se jen několik kilometrů východně od Poděbrad, na pomezí Poděbradského Polabí a Rožďalovické tabule. Vrch Oškobrh je sice poměrně rozložitý, jeho nadmořská výška však dosahuje pouhých 285 m. Na jeho jižním vrcholu kdysi sídlili Keltové, na severním vrcholu byly odkryty pozůstatky středověkého kostela. Je tedy evidentní, že člověk toto místo po dlouhá staletí silně ovlivňoval, divočinu tu určitě nehledejme. V současnosti velkou část kopce zabírá chovná obora muflonů, která je veřejnosti nepřístupná. Zároveň je však větší část kopce chráněna jako přírodní památka. Chráněné území má rozlohu 100 hektarů, hlavním předmětem ochrany jsou xerotermní stepi, obnažené opukové výchozy a společenstva plevelů.
Oškobrh
Prvním botanikem, který Oškobrh doložitelně navštívil, byl slezský přírodovědec přelomu 16. a 17. století Kaspar Schwenckfeldt. S jistotou zavítal do nedalekých Poděbrad a do svého spisu Stirpium et fossilium Silesiae catalogus z roku 1600 odtud zaznamenal hned několik druhů rostlin, jeden dokonce jmenovitě přímo z Oškobrhu:

Absinthium ponticum – copiosissime in Boiemiae apricis ad Poidebradum luxuriant;
Chamaedrys vera – in Boiemiae asperis collibus, in monticulis ad Poidebradum plurima;
Daucus montanum Boiemicus (Seseli montanum) – ad Poidebradum in monticulo amoenissimo;
Orchis I. (Cynosorchis prior) – circa Poidebrad Boiemiae in monticulo Wosskobr.

O jaký druh orchideje tehdy šlo, není snadné přesně určit. Podle odkazu na Cynosorchis prior z Dodoneova spisu lze usuzovat, že se snad mohlo jednat o prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Později už tento druh nebyl odtud nikým vzpomenut. Určitě můžeme prohlásit, že díky Schwenckfeldtovi se stal Oškobrh jednou z naprosto prvních botanicky prozkoumávaných lokalit v českých zemích.
Oškobrh
Pro další historické záznamy o výskytu rostlin na Oškobrhu musíme až do 19. století. Objevují se v práci hraběte Bedřicha Berchtolda i v díle botanika Ladislava J. C̆elakovského. Jejich soupisy rostlinných druhů, které zde přinášíme, jsme seřadili abecedně, navíc druhy podle dnešních kritérií ohrožené nebo vyhynulé jsme pro snadnější orientaci označili vykřičníkem před jménem taxonu; hvězdička před jménem zase označuje druhy nepůvodní, zavlečené:

Bedřich Berchtold: Oekonomisch-technische Flora Böhmens (1836, 1838):
Brachypodium multiflorum – Am Rande sonniger hochliegender Laubwälder am Woskoberge. Hft. Poděbrad 1833. (Opiz);
Omphalodes scorpioides – Woskobrh (Sagasser);
! Thesium intermedium – Woskobrh bei Poděbrad.

Ladislav Josef C̆elakovský: Prodromus der Flora von Böhmen (1867, 1871, 1875, 1881):
! Adonis vernalis – Voškovrch bei Poděbrad;
! Ajuga chamaepitys – Felder am Woškoberg sehr spärlich;
! Allium rotundum – Am Fusse des Woškobergs auf Schwarzboden im Weizenfelde (nur 1 Expl.);
! Anagallis arvensis β coerulea – Woškoberg bei Poděbrad;
! Anthemis austriaca – um den Woškoberg überall;
Anthyllis vulneraria β ochroleuca – Woškoberg;
Arabis contracta a) hirsuta – Woškoberg bei Poděbrad;
Asperula odorata – Woškoberg bei Poděbrad;
! Aster amellus – Woškoberg zahlreich;
Astragalus cicer – am Woškoberge;
! Bifora radians – um den Woškoberg bei Poděbrad;
! Botrychium lunaria – Voškobrh bei Poděbrad (Opiz);
Brachypodium silvaticum – Woškoberg bei Poděbrad;
Bupleurum falcatum – Woškoberg bei Poděbrad;
! Carex michelii – Woškoberg bei Poděbrad, südöstliche Seite zahlreich;
Carex montana – Woškoberg bei Poděbrad;
Carex panicea – Woškoberg bei Poděbrad;
Cerinthe minor – Woškoberg und Blato b. Poděbrad;
Chrysanthemum corymbosum – Woškoberg bei Poděbrad;
! Cirsium eriophorum – Woškoberg auf Thon;
Cirsium freyerianum a) pinnatifidum – Am Woškoberge bei Poděbrad (1867 und 69);
! Cirsium pannonicum – Woškoberg bei Poděbrad zahlreich;
! Clematis recta – Voškovrch bei Poděbrad;
! Conringia orientalis – unter dem Woškoberge b. Poděbrad;
! Coronopus ruellii – am Woškoberg;
Corydalis cava – und auf dem Woškoberg in enormer Menge (in allen Farbvarietäten);
Diplotaxis muralis – Blato und Fuss des Woškobergs bei Poděbrad;
! Dipsacus laciniatus – am Woškoberg;
Erysimum hieracifolium b) durum – Woškoberg;
! Erysimum repandum – Unter dem Woškoberge bei Poděbrad;
Eupatorium cannabinum – Woškoberg nördl. Fuss;
Fraxinus excelsior – am Woškoberge zahlreich;
Galium cruciata – Woškoberg bei Poděbrad;
Inula salicina – Fasanerie, Woškoberg bei Poděbrad;
Lamium galeobdolon – Woškoberg;
Lavatera thuringiaca – Poděbrad: gegen die Blatowiese und am Woškoberge;
! Linaria elatine – um den Woškoberg gegen Senic;
Linaria minor – am Woškoberg;
! Linaria spuria – Felder am Woškoberge, dann gegen Senic;
! Lithospermum officinale – Poděbrad am Woškoberg sehr spärlich;
Lithospermum purpureo-coeruleum – Woškoberg b. Poděbrad;
! Marrubium vulgare – am Woškoberge;
! Melampyrum cristatum – Woškoberg bei Poděbrad, Kalkmergel;
! Melilotus altissimus – am Abhange des Woškoberges im Thonboden;
Melittis melissophyllum – Woškoberg;
! Muscari comosum – Woškoberg (Vařečka);
Nonnea pulla – Poděbrad unter dem Woškoberg;
Omphalodes scorpioides – Woškoberg bei Poděbrad (Sagasser);
! Orobanche kochii – Woškoberg bei Poděbrad (1867, nur 1 Expl.);
Pimpinella magna – auch auf dem Woškoberg;
* Polygonum fagopyrum – Aus Mittelasien. Wird zumal in niedrigeren Gegenden hin und wieder auf Sand-, auch auf Kalkboden (z. B. bei Chrudim, am Woškoberge) der mehligen Früchte wegen gebaut, und verwildert auch nicht selten;
! Prunella grandiflora – Woškoberg;
! Prunella vulgaris b) laciniata – Woškoberg b. Poděbrad;
! Prunus cerasus b) chamaecerasus – Woškoberg bei Poděbrad, am Rande des Durchhaues oben;
Ranunculus polyanthemus – Voškovrch bei Poděbrad;
! Ranunculus sardous – und unter dem Voškovrch;
Rhinanthus major – Woškoberg;
Rubus thyrsoideus – Woškoberg bei Poděbrad;
Salvia verticillata – Woškoberg bei Poděbrad;
! Scorzonera hispanica – Woškoberg b. Poděbrad;
! Scorzonera laciniata – Unter dem Woškoberge an der Strasse;
! Seseli coloratum – Woškoberg bei Poděbrad, unter dem Kirchlein;
! Stachys annua – Fuss des Woškoberges auf Thonboden;
! Stachys germanica – Poděbrad am Woškoberge;
Stachys recta – Woškoberg;
Tragopogon pratensis b) orientalis – Woškoberg bei Poděbrad;
! Vaccaria parviflora – Bei Poděbrad unter dem Voškoberge;
Valerianella auricula α leiocarpa – Unter dem Woškoberge bei Poděbrad und bei Senic im Gerstenfelde;
Valerianella auricula β lasiocarpa – am Woškoberge;
! Verbascum blattaria – sehr häufig um Nimburg und Poděbrad: gegen den Woškoberg;
! Veronica opaca – unter dem Woškoberge in schwarzem Thonboden;
Veronica teucrium – Woškoberg bei Poděbrad;
Vicia dumetorum – Woškoberg bei Poděbrad.

Ladislav Josef C̆elakovský: Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im J. 1883. In Sitzungsberichte der königl. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften in Prag (1885):
Cytisus biflorus – Bei Opolan unter dem Woškoberg (V);
Cytisus capitatus b) prostratus – Waldhaiden bei Opolan unter dem Woškoberg häufig (V);
! Gentiana ciliata – Am Woškoberg, Abhang gegen Libňoves, nicht häufig (V).
! Melica picta – Am Woškoberg bei Poděbrad häufig (V);
! Ophrys muscifera – Am Woškoberg bei Poděbrad (von Schülern in 1 Expl. gef. und H. Prof. Duda überbracht).
Oškobrh
Ve 20. století přinesl pro nás velmi zajímavé informace ve svých článcích z let 1965 a 1968 Josef Šachl (Floristický příspěvek ke květeně Poděbradska. In Časopis Národního muzea, oddíl přírodovědný 134: 220–223, 1965). Tehdy na Oškobrhu potvrdil výskyt tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), zmiňuje se ovšem také o již dříve doloženém hlaváčku jarním (Adonis vernalis). Poznamenává k němu, že ho na této lokalitě pozoroval v letech 1939–62, usoudil také, že jeho populaci značně poškodili místní zahrádkáři. Dále odtud uvádí pelyněk pontický (Artemisia pontica, tento druh od Poděbrad zaznamenal už Schwenckfeldt, jistě jej tedy můžeme přiřadit k druhům historickým), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), vzácný pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), dnes ohrožený jetel červenavý (Trifolium rubens), uvádí odtud i Vavákův nález klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata).
V dalším článku (Druhý příspěvek ke květeně Poděbradska, časopis tentýž, 137/3–4: 1–8, 1968) zmiňuje již dříve odtud známý a velmi vzácný štěničník paprskující (Bifora radians), též užanku lékařskou (Cynoglossum officinale), mochyni židovskou (Physalis alkekengi) a vikev křovištní (Vicia dumetorum), ba dokonce i hlásí v počtu 10 kusů v hájích roztroušenou třemdavu bílou (Dictamnus albus). U nedalekého Vlkova našel rovněž šantu kočičí (Nepeta cataria).
Oškobrh
V historické botanické literatuře 17. a 19. století jsme tedy celkově zaznamenali 82 taxonů rostlin z Oškobrhu, z nichž 42 se řadí podle dnešních kritérií k druhům ohroženým nebo vyhynulým (CR, EN, VU, EX). Díky mladším článkům J. Šachla potom víme, že ještě v polovině 20. století přežívala na lokalitě řada pozoruhodných vzácných druhů.
Současný soupis rostlinných druhů v tomto chráněném území, který uvádíme níže, zahrnuje zhruba 200 položek, a to včetně druhů nepůvodních, uniklých z kultury či záměrně vysazených. Z těchto druhů je v kategoriích ohrožení CR, EN a VU pouhých 11 taxonů. Nezbývá než konstatovat, že čistě aritmeticky za posledních zhruba 150 let zmizely z této lokality tři čtvrtiny choulostivějších druhů rostlin. Vegetace se silně obměnila, zůstalo jen to, co dobře snášelo měnící se podmínky. Vše ještě zproblematizoval příchod nově zavlečených druhů. Při srovnání těchto dvou časově oddělených soupisů rostlinných druhů může čtenář nabýt dojmu, že se snad ani nejedná o stejnou lokalitu.

Seznam druhů rostlin z Plánu péče o zvláště chráněné území – evropsky významnou lokalitu Oškobrh na období 2011–2020, který jsme doplnili ještě o naše vlastní údaje (položky, které jsou zaznamenané jak ve výše uvedených soupisech historických, tak i v seznamu současném, jsou vyznačeny tučně):
Acer campestre
Acinos arvensis
! Adonis aestivalis
Aegopodium podagraria
* Aesculus hippocastanum
Agrimonia eupatoria
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Ajuga genevensis
Ajuga reptans
Alliaria petiolata
! Allium rotundum
* Amaranthus powellii
* Amaranthus retroflexus
Anagallis arvensis
Anemone nemorosa
Anthemis arvensis
Anthriscus sylvestris
Arabidopsis thaliana
Arctium tomentosum
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Asarum europaeum
Asparagus officinalis
Asperula cynanchica
! Astragalus danicus
* Astragalus glycyphylloides
Astragalus glycyphyllos
Atriplex patula
Ballota nigra
Bellis perennis
Berteroa incana
Betula pendula
! Bothriochloa ischaemum
Bromus erectus
Calamagrostis epigejos
Campanula rapunculoides
! Centaurium pulchellum
Cerinthe minor
Chelidonium majus
Chenopodium album
Chenopodium bonus-henricus
Cichorium intybus
Cirsium acaule
! Cirsium eriophorum
Cirsium vulgare
Clinopodium vulgare
Colchicum autumnale
Consolida regalis
Convolvulus arvensis
* Conyza canadensis
! Coronopus squamatus
Corylus avellana
Crataegus sp.
Crepis biennis
Cruciata laevipes
Cuscuta europaea
Cynoglossum officinale
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Daucus carota
Deschampsia cespitosa
Dianthus armeria
Dianthus deltoides
Dipsacus fullonum
Echium vulgare
Elytrigia repens
Equisetum arvense
Erodium cicutarium
Erophila verna
Eryngium campestre
Eupatorium cannabium
Euphorbia cyparissias
Euphorbia exigua
Euphorbia helioscopia
Falcaria vulgaris
Fallopia convolvulus
Festuca brevipila
Festuca filiformis
Festuca ovina
Festuca rubra agg.
Festuca rupicola
Ficaria verna subsp. bulbifera
Fragaria viridis
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Fumaria officinalis
Galium album
Galium odoratum
Galium verum
Galium ×pomeranicum
! Gentianella amarella
Geranium pusillum
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Hieracium pilosella
Holosteum umbellatum
Hypericum perforatum
* Impatiens parviflora
Inula britannica
Inula salicina
Knautia arvensis
Lactuca serriola
Lamium album
Lamium amplexicaule
Lamium purpureum
Lapsana communis
* Larix decidua
Lathyrus tuberosus
Lavatera thuringiaca
Leontodon hispidus
Leucanthemum ircutianum
Ligustrum vulgare
Linum catharticum
Lithospermum arvense
Lithospermum purpurocaeruleum
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Luzula multiflora
Lysimachia nummularia
Medicago falcata
Medicago lupulina
Medicago sativa
Medicago ×varia
Melilotus albus
Mentha arvensis
Microrrhinum minus
Moehringia trinervia
Myosotis arvensis
Nonea pulla
Ononis spinosa
* Onopordum acanthium
Origanum vulgare
Papaver argemone
Papaver rhoeas
* Papaver somniferum
Picris hieracioides
Pimpinella saxifraga
* Pinus nigra
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Plantago media
Poa annua
Poa compressa
Polygala comosa
Polygonum arenastrum
Potentilla anserina
Potentilla inclinata
Prunella ×intermedia
Prunella laciniata
Prunella vulgaris
Prunus padus
Prunus spinosa
Pulmonaria obscura
Pyrethrum corymbosum
Pyrus pyraster
* Quercus cerris
Quercus robur
* Quercus rubra
! Ranunculus arvensis
Ranunculus bulbosus
Ranunculus repens
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Rosa canina
Rubus spec. div.
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Sambucus nigra
Sanguisorba minor
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Senecio jacobaea
Senecio viscosus
Setaria viridis
Sherardia arvensis
Silene nutans
Sisymbrium loeselii
Sisymbrium officinale
Sonchus asper
Sonchus oleraceus
! Stachys germanica
Stachys sylvatica
Stellaria nemorum
Taraxacum sect. Ruderalia
! Tetragonolobus maritimus
Teucrium chamaedrys
Thlaspi arvense
Thymus praecox
Thymus pulegioides
Tilia cordata
Torilis japonica
Trifolium alpestre
Trifolium hybridum
Trifolium montanum
Trifolium pratense
Tripleurospermum inodorum
* Triticum aestivum
Tussilago farfara
Urtica dioica
Verbascum densiflorum
Verbascum nigrum
Vicia tetrasperma
Vincetoxicum hirundinaria
Viola arvensis
Viola hirta
Viola odorata
Viola reichenbachiana
Viola riviniana
Viscum album subsp. austriacum

Nadobro tedy odtud zmizel například hlaváček jarní (Adonis vernalis), zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys), štěničník paprskující (Bifora radians), hořinka východní (Conringia orientalis), třemdava bílá (Dictamnus albus), trýzel rozkladitý (Erysimum repandum), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), jablečník obecný (Marrubium vulgare), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), hadí mord dřípený (Scorzonera laciniata), neví se nic o vratičce měsíční (Botrychium lunaria), pryšci kosmatém (Euphorbia villosa), jeteli červenavém (Trifolium rubens) či rozrazilu matném (Veronica opaca) a dalších vzácnějších druzích. Bilance je to veskrze tragická.
Oškobrh
Panem Jiráskem jsme začali, panem Jiráskem tedy i skončeme: A nitro té hory chová tajemství: posvátné vojsko tu dřímá. Spí a probudí se a vytrhne z temného klínu kopce, až uhodí na Čechy největší tíseň. Pro Aloise Jiráska byl Oškobrh tedy jakýmsi polabským Blaníkem, místo se i díky této zmínce v Pověstech stalo jistě velmi dobře známým mezi širokou veřejnosti. Cestiček na kopec přibývalo, citlivějších rostlin naopak ubývalo. Pokud pod Oškobrhem skutečně dřímá s touto zemí spřízněné vojsko, je nejvyšší čas zakřičet: Kluci, vstávejte, ztrácejí se vám kytky…
Oškobrh
Fotografováno dne 18. 6. 2017.