Syn.: Osyris mediterranea Bubani
Česká jména: zučice bílá (Presl 1846)
Čeleď: Santalaceae R. Br. – santálovité
Osyris alba
Rozšíření: Středozemí, od Pyrenejského poloostrova až po jihozápadní Asii, vyskytuje se i v severní Africe, objevuje se údajně i v oblasti saharského pohoří Ahaggar.
Ekologie: Skalnatá nebo travnatá stanoviště, řídké křoviny, polopouště. Kvete od března do června.
Osyris alba
Popis: Dvoudomý poloparazitický keř s haustorii na kořenech, až 150 cm vysoký. Větve jsou prutovité, přímé, hranaté a tuhé. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovitě kopinaté, 1–3 cm dlouhé, 1–5 mm široké, tuhé, v obdobích sucha opadavé. Samčí i samičí žlutozelené květy jsou nenápadné, pravidelné, trojčetné, v malých skupinkách na koncích bočních větví. Samčí květy obvykle po 3–6 i více ve skupince, samičí obvykle jednotlivě nebo po 2–3. Větve bývají samčími květy obsypané, zatímco samičích květů je výrazně méně, často převažují jednotlivé květy. Okvětní lístky jsou srostlé, 3cípé. Plodem je červená nebo oranžová bobule, 5–7 mm dlouhá.
Osyris alba
Osyris alba
Osyris albaOsyris alba
Osyris alba
Fotografováno ve dnech 26. 9. 2011 (Chorvatsko, Blato), 10. 6. 2013 (Chorvatsko, Rogoznice, u jezera Zmajevo oko).