Literatura pojednávající o rostlinných jedech je běžná, nečiní sebemenší problém zjistit, které rostliny mohou být pro člověka nebezpečné. Přesto k otravám stále dochází, s narůstající módou sbírat léčivé rostliny v přírodě se nejspíš bude počet otrav ještě zvyšovat. Před nedávnem se mi dostala do ruky práce toxikologického centra v italském Miláně, která zaznamenává všechny případy, kdy se lidé obrátili o pomoc na toto lékařské pracoviště v letech 1995 až 2007, a to právě v souvislosti s rostlinami. Musím přiznat, že mi tato studie přivodila nemalý šok, dokládá totiž hned dvě alarmující skutečnosti.
Nerium oleander
1) Proč chodit do přírody, když se můžu úspěšně přiotrávit doma
Největší počet případů zdravotních problémů z rostlin není způsoben ani tak běžnými planými jedovatými rostlinami, ale spíše rostlinami našich domácností. První tři příčky v četnosti otrav obsadila oblíbená „vánoční hvězda“ (Euphorbia pulcherrima – 583 případů), oleandr obecný (Nerium oleander – 572 případů) a fíkovník (Ficus benjamina – 446). Následuje v domácnostech častá Dieffenbachia, až na pátém místě je rostlina obecně rozšířená i v naší přírodě – jmelí (Viscum album). Neuvěřitelných 223 lidí si přivodilo zdravotní problémy při pěstování muškátů (Pelargonium spp.), se 120 lidmi zacloumal „tchynin jazyk“ (Sansevieria spp.). Zato silně jedovatý skočec obecný (Ricinus communis – 57 případů) je až na 46. místě, učiněný symbol smrtonosných rostlin oměj (Aconitum spp. – 31 případů) dokonce až na 63. místě. Otrava omějem je dokonce ještě méně častá, než dost těžko pochopitelná otrava hořkými mandlemi (Prunus dulcis – 42 případů). Otravu z marihuany (Cannabis sativa) nebo dobře známé jedovatice čemeřice (Helleborus spp.) dokládá tato studie jen ve dvou případech. Náš milý a tolik zatracovaný koukol (Agrostemma githago) se v tomto dlouhém soupisu neobjevuje vůbec – no jak jinak. Do první dvacítky nejproblémovějších rostlin se z druhů středoevropské přírody dostalo jen již zmiňované jmelí, dále tis (Taxus baccata – 150 případů), bez (Sambucus spp. – 135) a rulík (Atropa bella-donna – 116).

2) Smrt z pampeliškového salátu
Většina prudkých rostlinných jedů je obecně poměrně dobře známá, snad každý alespoň slyšel o jedovatém oměji, rozpuku, lýkovci, blínu apod. Možná právě proto si jen málokdo dokáže připustit, že při sběru rostlin v přírodě může snadno hledané léčivky zaměnit i za druh prudce jedovatý. Naprosto všichni vědí o nebezpečí při sběru hub, u léčivých rostlin se však toto nebezpečí silně podceňuje, možná se o něm mnohdy ani neví. Určitou pomoc přinášejí publikované možnosti záměny rostlin – najdete je nezřídka i na našem webu. Ale není to tak úplně dokonalé – normálního botanika totiž vůbec nenapadne, že by se snad někdo mohl dopustit záměny pampelišky s omějem nebo česneku s kýchavicí, vždyť jsou to zcela nepodobné rostliny. Přesto k těmto neuvěřitelným záměnám dochází. O tom nejlépe vyprávějí právě toxikologové.
A tak jsou doloženy třeba případy záměny fenyklu (Foeniculum vulgare) s bolehlavem (Conium maculatum) nebo tetluchou (Aethusa cynapium) – budiž, to se dá ještě trochu pochopit. Možná, že bych malinko rozuměl i záměně vysokých hořců (např. Gentiana lutea) s kýchavicemi (např. Veratrum album subsp. lobelianum) nebo bezu černého (Sambucus nigra) s jeho dvěma příbuznými druhy (Sambucus racemosa, S. ebulus). Ovšem na takovou záměnu česneku medvědího (Allium ursinum) s konvalinkou (Convallaria majalis – 29 případů) už snad musí být nějaký speciální talent. Jenže pozor, 11 lidí si tento česnek dokonce spletlo s ocúnem jesenním (Colchicum autumnale), což se už příliš pochopit nedá, někteří za tento omyl samozřejmě zaplatili cenu zcela nejvyšší.
Naprosto neuvěřitelnými se jeví rovněž záměny jarních výhonků chřestu (Asparagus officinalis – jak módní prvek v našich kuchyních) s chmelem otáčivým (Humulus lupulus) a listnatcem ostnitým (Ruscus aculeatus). V těchto případech se ještě nic strašného neděje, sbírající udělal jen chybu, za kterou se zdravím neplatí. Horší to už ale bylo u záměny s líčidlem americkým (Phytolacca americana), janovcem metlatým (Cytisus scoparius) a vítečníkem sítinovým (Spartium junceum), fatální jsou potom důsledky záměny chřestu s omějem (Aconitum spp.).
Jako skoro nadreálné mi připadají i doložené záměny borůvky (Vaccinium myrtillus) s rulíkem zlomocným (Atropa bella-donna). A jakpak se vám líbí záměna brutnáku (Borago officinalis) s náprstníkem (Digitalis purpurea)? To by si snad nevymyslel ani hodně velký fantasta! Naprostý šok jsem si nechal na závěr: dokáže si kterýkoli botanik představit, že by mohlo dojít k záměně listů pampelišek s listy oměje? A vidíte, stalo se tak.

Rada na závěr
Nedomnívám se, že by Italové byli botanicky nějak méně vzdělaní než Češi, rozhodně bych výsledky milánského toxikologického centra nechápal jen jako doklad situace pouze v této krásné, květinami provoněné zemi. Proto dám radu i vám (i když je mi vcelku jasné, že ti, kterých se to obzvlášť týká, zrovna na botanický web typu Botany.cz nikdy nedorazí):
Umíte-li pojmenovat i běžné rostliny jen podle u nich umístěných cedulek, nesbírejte raději vůbec nic a pokud už něco utrhnete, tak to určitě nejezte. Zapomeňte na to, že jste si nastudovali možné záměny z botanických webů, natož pak že jste slyšeli jakési pravdy v televizních bylinkářských poradnách! On botanik totiž neví, že jste naprostý trouba, on si česnek s ocúnem nesplete, nemá sebemenší potřebu se o této záměně vůbec zmiňovat. Chápete-li přírodu jen jako hodně laciné nákupní centrum, seďte raději doma, pro vás je příroda místem značně nebezpečným. A když už budete zavření doma, tak se moc nedotýkejte ani vašich pokojových rostlin – taky umějí člověka otrávit. Oddejte se plně Facebooku a mudrujte o zdravém životním stylu pouze tam. Hmm… anebo si dělejte, co chcete, Darwinovu cenu je přece nutné vždycky někomu udělit.

Použitá literatura:

  • Maria Laura Colombo et al.: Exposures and Intoxications after herb-induced poisoning: A retrospective hospital-based study, in Journal of Pharmaceutical Sciences and Research, vol. 2 (2), 2009, 123–136.
  • Maria Laura Colombo et al.: Most commonly plant exposures and intoxications from outdoor toxic plants, in Journal of Pharmaceutical Sciences and Research, vol. 2 (7), 2010, 417–425.