Syn.: Astragalus jacquinii (Bunge) A. W. Hill, Astragalus montanus L., Oxytropis montana (L.) DC., Oxytropis montana subsp. jacquinii (Bunge) Hayek
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Oxytropis jacquinii

Oxytropis jacquinii

Rozšíření: Endemit Alp – od Savojských Alp na západě až po Schneeberg na východě. V Karpatech roste podobný a příbuzný druh vlnice karpatská / ostropysk karpatský (Oxytropis carpatica), na Slovensku se vyskytuje v Západních a Belianských Tatrách.
Ekologie: Roste na skalách a skalnatých sutích, na alpínských trávnících, na vápenci, v pásmu od 1500 až do 2900 m n. m.
Popis: Vytrvalá bylina s tenkým oddenkem, 5–20 cm vysoká, chlupatá. Lodyha je krátká, poléhavá až vystoupavá; listy jsou nahloučené do přízemní růžice, lichozpeřené, s 8–14(–20) jařmy lístků, jednotlivé lístky jsou vejčité až kopinaté, 5–14 mm dlouhé. Květy v hroznu, kalich je trubkovitý, koruna nachově fialová, člunek vpředu špičatě zobánkatý. Plodem je stopkatý lusk.
Využití: Horské druhy vlnic jsou velice dekorativní, proto jsou s oblibou vysazovány na skalkách, jejich pěstování však není snadné.
Poznámka: Druhové jméno bylo této vlnici dáno na počest nizozemsko-rakouského botanika N. J. Jacquina.
Oxytropis jacquiniiOxytropis jacquinii
Oxytropis jacquinii
Fotografováno dne 15. 8. 2004 (Rakousko, Raxalpe).