Syn.: Paeonia byzantina Glus. ex DC., Paeonia decora Anders, Paeonia lobata Sweet, Paeonia multifida Salm – Dyck, Paeonia officinalis sensu Bornm., Paeonia romanica Brandza
Česká jména: pivoňka cizí (Presl 1846), pivoňka obecná (Dostál 1989), pivoňka balkánská (Mareček 1999)
Čeleď: Paeoniaceae Raf. – pivoňkovité
Rozšíření: Vyskytuje se na Balkáně, v Rumunsku, Moldávii, Turecku (pobřeží Černého moře a hory na severu) a na jedné lokalitě ve střední Itálii.
Ekologie: Roste ve světlých lesích a v křovinách.
Popis: Je vysoká 30–50(–80) cm, listy jsou dělené až v 30 segmentů, které můžou být trojzubé až trojdílné. Na spodní straně sivé, řídce huňaté až lysé. Má zářivě červené květy, které jsou barvou podobné vlčímu máku. Barva květu (Ø 7–13 cm) je způsobená přítomností pigmentu cyanidinu (v kombinaci se žlutým flavonem), který se v ostatních druzích vyskytuje jen ve stopovém množství a je maskován jinými barvivy (např. peonidinem). Květy se úplně neotevírají, mají kulovitý tvar. Nitky červené, pestíky 2–3, hustě plstnaté. Tetraploid, 2n=20.
Ohrožení a ochrana: Je vedená v Červené knize Moldávie, chráněna v Srbsku.
Využití: Do tehdejšího Rakouska byla poprvé dovezena z Cařihradu v roce 1583 jako P. femina byzantica.
Pěstuje se snadno stejně jako zahradní bylinné pivoňky. Jsou vyhledávané pro neobvyklou barvu květu. Kvete jako jedna z posledních botanických pivoněk. Používá se při křížení pro získání kultivarů s korálově červenou barvou.
V roce 1899 bylo v katalogu firmy Barr and Sons popsáno 7 kultivarů, dnes se jich pěstuje již méně. Nejznámější je ´Otto Froebel´ (syn. ´Sunshine´) který je mohutnější, dorůstá až 80 cm. Má rumělkově červené květy. ´Fire King´ zářivě šarlatové květy.
Poznámka: Ve své domovině je pivoňka balkánská živnou rostlinu pro vzácného tesaříka Brachyta balcanica.
Fotografováno ve dnech 26. 5. 2004 a 29. 5. 2006 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).