Ambroise Marie François Joseph Palisot de Beauvois se narodil dne 27. července 1752 v Arrasu, zemřel 21. ledna 1820 v Paříži. Francouzský přírodovědec, cestovatel.
Původním vzděláním byl právník, po dokončení studií byl advokátem u vrchního soudu (Parlement de Paris). Při právnické kariéře se věnoval studiu přírodních věd, hlavně botanice. Studoval na fakultě v Lille pravděpodobně u J. B. Lestiboudoise (1715–1804) a v Paříži u A. L. de Jussieua (1748–1836).
V roce 1786 se vydal na cestu do ústí řeky Niger, sbíral zde rostliny i hmyz. Nasbíraný materiál posílal do Francie. Ke sběrům patřily i první játrovky nasbírané v Africe – ve sbírce byly typové vzorky dvou epifytických játrovek, z nichž jedna dosud nebyla znovu sebrána. Shromáždil i materiál z území Beninu. Mnoho z jeho sbírek bylo zničeno při britské invazi do kolonie a likvidaci obchodní základny, kde byly jeho materiály uloženy.
V roce 1788 nemocný Palisot de Beauvois odcestoval na otrokářské lodi na ostrov San Domingo (dnešní území Haiti), kde měl strýce. Zde byl svérázně činným i v oblasti lidských práv: v roce 1790 pamfletem obvinil anglické filantropy z toho, že jejich hnutí za zrušení otroctví vychází z nečestných ekonomických motivů. Žádal dokonce v USA o pomoc, která měla donutit otroky k poslušnosti. Avšak v roce 1793 došlo na Haiti ke vzpouře otroků (vyhlášení republiky v roce 1804), při následném požáru města přišel Palisot de Beauvois o většinu svých sbírek. Později byl na cestě do USA ještě navíc oloupen, nedostatek hmotných prostředků jej donutil nějaký čas pracoval v cirkuse. Aby toho nebylo málo, tak i ve Francii přišel díky revoluci o svůj majetek.
Později se stal členem American Philosophical Society, publikoval v 3. a 4. dílu Transactions of the Philosophical Society of Philadelphia. Sbíral hmyz v oblasti řeky Ohio, prožil několik měsíců mezi Čerokézy, objevil neznámý druh chřestýše. Nakonec se rozhodl pro návrat do Evropy, ale jeho sbírky zmizely – jak jinak – při ztroskotání lodi Nova Scotia v roce 1798. Materiál, který mu zůstal, postupně zpracovával, vydával v brožurkách v letech 1805–21. Dočkal se i členství v Akademii věd a v radě univerzity.
Přes všechnu neuvěřitelnou smůlu, která ho v životě věrně provázela, byla jeho odborná práce na vysoké úrovni. Vytvořil novou metodu klasifikace hmyzu na úrovni řádů, studoval jako první autor reprodukční orgány mechů. Jeho botanické sběry byly poslány z Paříže do herbáře botanické zahrady v Ženevě. Možná ještě nějaké položky mohou být uloženy v Přírodovědeckém muzeu v Paříži. Z jeho sbírek se bohužel zachovalo málo, navíc jsou v nich pochybné údaje. V herbáři Akademie přírodních věd v Philadelphii jsou zachovány položky označené zkratkou „Beauv.“, ale obsahují rostliny z Indie, kde Palisot nikdy nebyl. Některé africké druhy hmyzu jsou označené americkými místy nálezu a naopak. K vysvětlení těchto zmatků existují různé teorie – záměna při přemisťování sbírek z Afriky do Ameriky, získání sběrů jiných přírodovědců a jejich zařazení do Palisotovy sbírky.
Přesto z jeho publikací mají mnohé svou hodnotu: práce o klasifikaci plavuní (Lycopodiaceae, Selaginellaceae) Prodrome des cinquième et sixième familles de l’Æthéogamie, les mousses, les lycopodes (1805), entomologická práce Insects Recueillis en Afrique et en Amerique (1805–21). Byl jedním z prvních entomologů, který sbíral a popisoval americký hmyz, často běžné druhy. Popsal a nakreslil mnoho druhů rodu Scarabeus, Copris, Trox a dalších. Jeho popisy jsou tedy založeny především na kresbách, ne na sbírkových exemplářích.
Další jeho práce jsou Mémoire sur les palmiers au général et en particulier sur un nouveau genre de cette famille (1801), Flore d’Oware et de Benin (1804–21, 2 díly), Muscologie ou traité sur les mousses (1822).
Z vyšších rostlin se zajímal především o trávy: Essai d’une nouvelle agrostographie, ou, Nouveaux genres des graminées (4 díly, 1812), popsal např. Arrhenatherum, Brachypodium, Catabrosa, Corynephorus a další.
Standardní botanická zkratka jeho jména je P. BEAUV., v IPNI je uveden v 1491 záznamech. Na jeho počest byl pojmenován rod Palisota, Commelinaceae.
