PANCRATIUM ILLYRICUM L. – lír

Syn.: Almyra illyrica (L.) Salisb., nom. inval., Almyra stellaris (Salisb.) Salisb., Halmyra stellaris Parl., Pancratium stellare Salisb., Zouchia illyrica (L.) Raf.
Česká jména: lír slovanský (Presl 1846)
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité

Pancratium illyricum

Rozšíření: Vyskytuje se na středomořských ostrovech Sardinie, Korsika a na blízkých menších ostrůvcích.

Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých, někdy i travnatých stanovištích v pobřežním pásmu, zpravidla se však vyhýbá pobřežním písčinám, kde se vyskytuje příbuzný druh Pancratium maritimum. Kvete od dubna do června.

Pancratium illyricum

Popis: Vytrvalá bylina s podzemní cibulí. Řemenovité listy jsou až 50 cm dlouhé a až 5 cm široké. Stvol je až 60 cm vysoký, nesoucí v okolíku podepřeném blanitým toulcem 6–12 bílých a vonných květů, jejichž pakorunka je dosti krátká, asi 2× kratší než okvětní lístky, rozštěpená. Plodem je trojhranná tobolka, semena jsou černá a lesklá.

Záměny: Příbuzný lír pomořský (Pancratium maritimum) se od tohoto druhu odlišuje šířkou listů – u P. maritimum jsou nanejvýš 1,5 cm široké, u P. illyricum dosahují 4–5 cm. P. illyricum má také o něco menší květy, jeho pakorunka je výrazně kratší, navíc kvete na jaře a začátkem léta, zatímco P. maritimum až koncem léta. Odlišné je i stanoviště obou druhů, P. illyricum neroste na pobřežních píscích.

Poznámka: O illyrském původu tohoto druhu pochyboval již C. Linné, k údaji o původu této rostliny ve Species Plantarum proto připojil otazník. Nicméně přesto evidentně ctil u druhového jména staré Bauhinovo jméno Narcissus illyricus liliaceus.

Pancratium illyricum
Pancratium illyricum
Pancratium illyricum
Pancratium illyricum

Fotografováno ve dnech 14. 4., 17. 4. a 18. 4. 2012 (Itálie, Sardinie, v oblastech Laconi, Alghero a Capo Caccia).