Panthera leo (Linnaeus, 1758); lev pustinný

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Felidae
Syn.: Felis leo Linnaeus, 1758; Felis imperialis Leidy, 1873
Česká jména: lev pustinný
Anglická jména: Lion, African lion

Panthera leo
Panthera leo

Rozšíření: Ještě na začátku našeho letopočtu zabíral areál lva pustinného kromě většiny Afriky a jihozápadní Asie i jižní část Balkánského poloostrova a podhůří Kavkazu – od Senegalu, Maroka a jihu Balkánu se táhl až po střední Indii a snad i do Bangladéše, na jihu Afriky zasahoval zcela určitě až do Kapska. Chyběl jen v oblastech tropických deštných lesů a na pouštích. Jeho výskyt byl v následných staletích silně potlačen, v řadě zemí byl vybit, k fatálnímu poklesu jeho populace došlo především na severu Afriky a v Eurasii. Současné odhady připouštějí, že dnešní areál představuje pouze zoufalých 8 % areálu historického.
V areálu se v současnosti rozlišuje zhruba sedm poddruhů, u afrických populací je však někdy jejich poddruhová diverzifikace zpochybňována: nominátní poddruh Panthera leo leo (lev berberský, žil v severozápadní Africe) byl v přírodě zcela vyhuben, v zajetí přežívají pravděpodobně už jen jeho kříženci; jistější budoucnost mají Panthera leo azandica (lev severokonžský), P. l. bleyenberghi (lev jihokonžský, vyskytuje se v oblasti od jihozairské Katangy po severní Namibii a Zimbabwe), P. l. krugeri (lev jihoafrický z jihoafrického Transvaalu), P. l. senegalensis (lev senegalský, ze západní Afriky), nejpočetnější je poddruh P. l. nubica (lev východoafrický, rozšířený od Etiopie po Mosambik). Posledním poddruhem je Panthera leo persica (lev indický), který se dříve vyskytoval v celé asijské části areálu druhu, dnes přežívá v jediné rezervaci v indickém státě Gudžarát (Gir Forest National Park). Genetický rozdíl mezi africkými a indickými populacemi není velký, je otázkou, zdali je tradiční rozdělování asijských a afrických lvů do odlišných poddruhů udržitelné.

Způsob života: Afričtí lvi žijí v savaně, mohou se objevit i ve značných nadmořských výškách, v Etiopii byli zaznamenáni ve výšce 4240 m. Lev indický žije v křovinách s dominantní dřevinou Tectona grandis. Žijí ve skupinách a loví zpravidla v noci nebo v časných ranních hodinách, nejčastěji to jsou velcí kopytníci, někdy i ptáci, hlodavci, ryby, obojživelníci a plazi, nepohrdnou ani pštrosími vejci. Úspěšnost lovu lvích samotářů je asi 17 %, ve skupině se zvyšuje až na 30 %. Sociální hierarchie uvnitř lví skupiny je poměrně složitá. Sexuálně dospívá lví samice ve věku 4 let, samci v 5 letech. Mláďata samice mívají po dvou letech, v průměru se rodí po třech. V případě, že jsou mláďata zabita samci nebo jinými predátory, přejde samice do další říje rychleji. Samci se dožívají zhruba 16 let, samice až 18 let. Nejstarší známý lev se dožil věku 30 let.

Popis: Pro lvy je příznačný výrazný sexuální dimorfismus, samci jsou větší, vyznačují se rovněž velkou hřívou. Dospělí samci mohou být až 120 cm vysocí, jejich tělo je dlouhé 240–330 cm, délka ocasu se pohybuje v rozmezí 60–100 cm. Hmotnost samců dosahuje průměrně asi 190 kg, nejtěžší jedinec vážil 272 kg. Samice jsou o něco nižší, jejich hmotnost se pohybuje jen okolo 126 kg. Lev indický je o něco menší, má také kratší hřívu.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2016) řadí lva pustinného k druhům zranitelným (VU). Jeho populace se v letech 1993–2014 (což jsou tři lví generace) snížila přibližně o 43 %. V některých jihoafrických zemích (Botswana, Namibie, JAR a Zimbabwe) a v Indii je populace poměrně stabilní, byl zaznamenán dokonce její nárůst o 12 %. Horší situace je však v západoafrických zemích, drastické poklesy lze očekávat i v Angole, Středoafrické republice a Jižním Súdánu.

Poznámka: Lev je v lidských odvěkých představách králem zvířecí říše. Nepřekvapuje tedy, že velmi čestné místo má i v heraldice, kde symbolizuje moc a statečnost. Heraldickým symbolem Čech je od 13. století, je doloženo, že první lvi byli u pražského královského dvora chováni už kolem roku 1280, v době vlády krále Václava II. Jak si český středověk lva představoval, až téměř úsměvně dokládá přírodovědná část „Knihy dvacatera umění“ od Pavla Žídka z poloviny 15. století: Lev je čtyřnohé zvíře, hrozné na pohled, které má celou svou sílu soustředěnou v hrudi, drápech a ocase. (…) Neublíží, není-li poraněn či hladový. A je méně nebezpečný ženě než muži, panně než ženě. Když spí, jeho oči bdí; když chodí, zametá ocasem své stopy; když lvice porodí, její mládě prý tři dny spí, dokud nepřijde otec a řevem je neprobere a nevystraší (z latiny přeložila Alena Hadravová).
Je jistě až dojemné, že obří zásluhu na popularizaci ochrany afrických lvů má naše krajanka, opavská rodačka Joy Adamsonová.

Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo
Panthera leo

Fotografovali František Mazáč, v květnu 2012 (Namibie) a v říjnu 2014 (Uganda, Kidepo Valley National Park), a Jindřiška Vančurová, dne 2. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Kruger National Park).