Nejstarší barcelonský městský park se nachází na severovýchodě města, kde navazuje na nejstarší zástavbu gotické čtvrti (Barri Gòtic). Jeho jméno odkazuje na pevnost, kterou zde nechal postavit roku 1714 král Filip V. Poté, co byla pevnost v roce 1848 stržena, bylo rozhodnuto zde vytvořit první veřejně přístupný park.
Parc de la Ciutadella
V roce 1888 se park stal dějištěm Světové výstavy, pro kterou zde bylo postaveno několik budov, mezi nimi především dvě budovy, v kterých dnes sídlí muzea. Castell dels Tres Dragons (Zámek tří draků) slouží jako zoologické muzeum, druhá budova jako geologické muzeum. Před geologickým muzeem vznikla první miniaturní botanická zahrada.
Parc de la Ciutadella
Dnes je součástí parku i budova Parlamentu Katalánska. Středem parku je však jezírko a obrovská kašna, s mnoha alegorickými postavami. Uvnitř je grota, která je raným dílem Antoni Gaudího. Část parku slouží od roku 1892 jako zoologická zahrada. Botaniky zaujmou více jiné dvě stavby. Hibernáculo (zimní zahrada) navržené Josepem Amargósem a postavené roku 1884 – dva menší skleníky slouží pro přezimování některých rostlin a nejsou veřejnosti přístupné. Pěstoval se zde především pandán užitečný (Pandanus utilis) a mangovník indický (Mangifera indica). Během léta je zastřešený prostor mezi nimi využíván jako kavárna a pro pořádání různých kulturních akcí.
Druhým je umbráculo, které navrhnul Josep Fontseré a bylo postaveno v letech 1883–87. Umbráculo sloužilo k pěstování rostlin, které nesnáší přímé slunce. Je celoročně veřejně přístupné a jedná se o poměrně velkou cihlovu stavbu se železnými žaluziemi.
Parc de la Ciutadella
Park projektoval architekt Josep Fontseré a nejvíce připomíná pravidelně upravený francouzský park. K parku patří i vstupní Passeig de Lluís Companys vedoucí od zahrady k Arc de Triomf (Vítězný oblouk), který byl vstupní bránou na Světovou výstavu. Dnes se jedná o široký bulvár pro pěší lemovaný záhony a především dvěmi řadami datlových palem.
Dřeviny zde vysazené většinou pocházejí z koncem 19. století, a tak překvapí svou mohutností. Rostou zde pěkné stromy šácholanu Magnolia grandiflora, druhu Brachychiton populneus nebo líčidla Phylolacca dioica.
Parc de la Ciutadella
Z dalších listnáčů zde rostou domácí druhy nebo druhy z podobných klimatických oblastí. K hojnějším patří jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), platan javorolistý (Platanus ×hispanica), břestovec jižní (Celtis australis), cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), cypřiš Cupressus macrocarpa, pavlovnie plstnatá (Pawlownia tomentosa), trnovník akát (Robinia pseudacacia), topol bílý (Populus alba), lípa stříbrná (Tilia tomentosa), lípa Tilia ×europaea, vavřín vznešený (Laurus nobilis), tamaryšek kanárský (Tamarix canariensis), palma Brahea armata, datlovník kanárský (Phoenix canariensis), datlovník pravý (Phoenix dactylifera).
Parc de la Ciutadella
Pestrost dřevin parku doplnějí ještě albízie Albizia julibrissin, přesličník Casuarina cunninghamiana, maklura oranžová (Maclura pomifera), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum). Z keřů slizoplod Pittosporum tobira, kalina Viburnum tinus, brslen Euonymus japonicus nebo oleandr obecný (Nerium oleander). Cizince nejvíce zaujmou stromky citroníku hořkého (Citrus aurantiacum subsp. amara) s hořkými plody, které jsou vysazovány pro okrasu.
V únoru 2014 bylo v tomto parku otevřeno v pořadí třetí Havlovo místo na světě. Tvoří jej dvě židle a kulatý stoleček, jehož středem prorůstá lípa.
Parc de la Ciutadella
Fotografováno dne 12. 2. 2014.