Syn.: Parietaria ramiflora Moench, Parietaria diffusa Mert. et Koch
Česká jména: drnavec nízký (Sloboda 1852), drnavec palestinský (Kubát 2002)
Čeleď: Utricaceae Juss. – kopřivovité
Parietaria judaica
Rozšíření: Středozemí a západ Evropy, Makaronésie, Pákistán, Afghánistán, Indie. Zavlečen do Severní i Jižní Ameriky. V ČR dosud znám jen z jednoho nálezu na mýtině nedaleko lesní školky v okolí města Sázava. Dále může být ojediněle zavlékán na ruderální stanoviště.
Ekologie: Porůstá s oblibou paty a štěrbiny zdí na zastíněných místech. Kvete od května do října.
Popis: Jednoletá až vytrvalá, 20–40(–50) cm vysoká, odstále pýřitá bylina s větvenými, plazivými až vystoupavými, hustě olistěnými lodyhami. Zelené až šedozelené listy jsou střídavé, řapíkaté a bez palistů. 2–6 cm dlouhé čepele listů bývají široce až okrouhle vejčité, celokrajné, špičaté, na líci lesklé a více či roztroušeně chlupaté. Drobné jednopohlavné květy se skládají ze 4 zelenavých okvětních lístků a jsou uspořádány do úžlabních klubíček. Plodem je černá lesklá vejčitá nažka.
Záměny: U nás nepůvodní, ale nyní již zcela zdomácnělý druh Parietaria officinalis lze odlišit především celkově vyšším vzrůstem. Lodyhy (až 120 cm) bývají vzpřímené a zpravidla nevětvené, listy (5–10 cm) tmavě zelené. Vzácně může být zavlečen i jednoletý severoamerický druh P. pensylvanica lišící se od obou jmenovaných taxonů hnědou barvou plodů.
Poznámka: Druh je velmi proměnlivý a rozpadá se na řadu vnitrodruhových taxonů. Rostliny nalezené v ČR byly totožné s populacemi ze západní Evropy a západního Středozemí.
Parietaria judaicaParietaria judaica
Parietaria judaica
Fotografováno dne 28. 8. 2007 (Velká Británie, Londýn), 18. 3. 2008 (Francie, Avignon) a 19. 3. 2008 (Španělsko).