Syn.: Fothergilla involucrata Falconer., Parrotia jacquemontiana Decne., Parrotiopsis involucrata Decne.
Čeleď: Hamamelidaceae R. Br. – vilínovité
Parrotiopsis

Parrotiopsis

Rozšíření: Západní Himálaj – Kašmír.
Ekologie: Roste v humózních horských lesích, v nadmořských výškách od 1200 do 2800 m.
Popis: Větší keř nebo nízký strom, který u nás dorůstá do výšky kolem 2 m, v přírodě i přes 10 m. Letorosty jsou žlutošedě plstnaté. Listy jsou střídavé, dvouřadé, poněkud se podobají olši – jsou okrouhlé, ostře zubaté, na spodní straně alespoň na žilkách hustě chlupaté. Na podzim žlutě barví. Květy jsou oboupohlavné, nahloučené v hlávkách širokých asi 4 cm. Nemají korunní lísty, zato množství žlutě zbarvených tyčinek. Květy jsou v hustých hlávkách. Podobně jako u květnatých dřínů je květenství podepřené 4–6 většinou bílými listeny, které vytvářejí „biologický“ květ. Plodem jsou dřevnatějící tobolky.
Poznámka: Parociovka je zajímavá dřevina do větších zahrad a parků, kde ji vysazujeme soliterně poblíž cest, aby ji návštěvník mohl pozorovat zblízka. Daří se jí v humózních, dostatečně vlhkých půdách. Stanoviště volíme chráněné před zimními větry.
Množí se výsevem semen. Semena vyžadují stratifikaci a často i několik let přeléhají, podobně jako u vilínů.
Parrotiopsis
Fotografováno ve dnech 18.4. a 13. 10. 2008 (Botanická zahrada hlavního města Prahy).