Syn.: Pastinaca umbrosa Steven, Pastinaca urens Godr.
Česká jména: pastinák tmavý (Domin et Podpěra 1928), pastinák setý palčivý (Dostál 1950), pastinák setý tmavý (Kubát 2002)
Slovenská jména: paštrnák siaty pálčivý (Dostál 1950)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Pastinaca sativa subsp. urens
Rozšíření: Poddruh se vyskytuje v jihozápadní a jižní Evropě s přesahem do asijské části Turecka a na Kavkaz, ve střední Evropě spíše jako archeofyt. S jistotou byl zaznamenán ve středních polohách jihozápadních a západních Čech.
Ekologie: Roste na loukách, mezích, na okrajích cest i silnic. Světlomilný druh s optimem na živinami bohatých půdách. Kvete od července do září.
Pastinaca sativa subsp. urens
Popis: Dvouleté až vytrvalé, 30–100 cm vysoké, chlupaté byliny. Lodyha ostře hranatá, rýhovaná, hustě krátce šedavě odstále chlupatá, asi od poloviny větvená. Listy jednoduše zpeřené, lístky vejčité, eliptické nebo podlouhlé, nepravidelně pilovité. Okolíky obvykle s 5–7 okolíčky na krátkých a přibližně stejně dlouhých stopkách. Korunní lístky žlutozelené až žluté. Merikarpia se dvěma postranními hlavními žebry, tvořícími úzký křídlatý lem, na ploše se třemi méně vyniklými hlavními žebry soustředěnými do středu merikarpia.
Záměny: Od nominátního poddruhu P. s. subsp. sativa se odlišuje lodyhou i listy nápadně odstále chlupatými (nominátní poddruh má chlupy jen roztroušené, přitisklé), okolíky jsou složeny převážně z 5–7 okolíčků (nominátní poddruh jich má 8–18). Rozdíl je patrný i na plodech.
Ohrožení a ochrana: Patří k ohroženým taxonům květeny ČR (C3).
Pastinaca sativa subsp. urensPastinaca sativa subsp. urens
Pastinaca sativa subsp. urens
Pastinaca sativa subsp. urens
Fotografováno dne 4. 8. 2015 (u Modlešovic).