Syn.: Pavonia galpiniana Schinz, Pavonia meyeri Mast., Urena meyeri F. Muell., Urena pilosa Burch. ex DC.
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité
Rozšíření: Roste v tropické Africe od Ugandy až do Jihoafrické republiky, kde se vyskytuje ještě v provincii Western Cape. Druh byl popsán z Réunionu, kde je však přirozený výskyt někdy zpochybňován. Velmi nejistý je autochtonní výskyt na Madagaskaru.
Ekologie: Provází okraje lesních porostů, paseky, pobřežní křoviny, na půdách bohatých na humus, především na vlhčích, poněkud chladnějších, ale bezmrazých místech.
Popis: Přímý nebo řidčeji rozkladitý polokeř nebo keř, vytrvalý, ale občas roste jen jako dvouletka, dorůstá výšky 1–2 m, celý bývá pokrytý krátkými hustými šedavými nebo hnědavými hvězdovitými chlupy, někdy olysává; prýt je oblý. Listy střídavé, dosti rozmanitého tvaru, ale na jedné rostlině zpravidla uniformní, čepel je široce vejčitá až v obrysu téměř okrouhlá, 2,5–15 cm dlouhá i široká, na bázi srdčitá, obvykle s 3–5 dlanitoklanými špičatými laloky, prostřední lalok obvykle největší; řapík je 1,8–6 cm dlouhý; palisty jsou drobné, nitkovité, opadavé. Květy dosti velké, vyrůstají jednotlivě v paždí horních listů a na krátkých větvičkách; květní stopky nanejvýš 1 cm dlouhé; kalíšek tvoří 5 čárkovitých až kopinatých, 5–8 mm dlouhých listenů; kalich je zvonkovitý, jen o málo delší než kalíšek, do poloviny srostlý, se špičatými, výrazně 3žilnými cípy; korunní lístky volné, 2–2,5 cm dlouhé, růžové až karmínové; tyčinky srůstají do lysé trubky; čnělka se dělí do 10 ramen. Plody jsou rozpadavé; jednosemenné plůdky jsou asi 3 mm dlouhé, na povrchu síťkované.
Poznámka: Rod nese jméno na počest španělského cestovatele a botanika José Antonia Pavóna y Jiméneze (1754–1840).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 9. a 17. 9. 2009 (Réunion: Cirque de Salazie, Hell Bourg; Cirque de Cilaos, Bras Sec).