Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Systematické zařazení: Pedicularis ser. Megalanthae
Pedicularis megalochila
Rozšíření: Druh východní části himálajského masivu, areál se táhne od Bhútánu přes jihovýchodní Tibet až do severní Barmy. Kromě nominátní variety bývá rozlišována ještě varieta Pedicularis megalochila var. ligulata.
Ekologie: Roste na vysokohorských svazích a alpínských loukách, často společně s druhy rodu Rhododendron, v nadmořských výškách od 3800 až do 4600 m.
Pedicularis megalochila
Popis: Vytrvalá bylina jen nanejvýše 15 cm vysoká, trsnatá, někdy však i s lodyhou pouze jedinou, přímou, nevětvenou, bíle štětinatě chlupatou. Většina listů je přízemních, jejich řapík je až 20 mm dlouhý, čepel je v obrysu podlouhle kopinatá, 20–55 mm dlouhá a 8–13 mm široká, peřenodílná až peřenosečná, chlupatá nebo olysalá, s 6–14 páry úkrojků, které jsou trojúhelníkovité až vejčité, na okraji dvojitě zubaté; lodyžní listy jsou menší, jen s 5–6 páry úkrojků. Květenství je hroznovité, delší než lodyha; listeny se podobají listům, jsou kratší než květy; květní stopky jsou až 10 mm dlouhé, chlupaté; kalich je do 2/3 dělený, někdy s purpurovými skvrnkami, jeho trubka je 8–9 mm dlouhá, cípů je 5, jsou nestejné, bíle brvité; koruna je buď žlutá s hnědočerveným nebo purpurovým zobánkem, anebo červená, květní trubka je přímá, 15–38 mm dlouhá, chlupatá, přilba je srpovitě zahnutá, zobánek je tenký, stočený, až 10 mm dlouhý, spodní pysk je poměrně velký, asi 20 mm dlouhý a 25 mm široký, 3laločný, prostřední lalok je obsrdčitý, vykrojený nebo spíš jazykovitý; nitky tyčinek jsou chlupaté nebo lysé. Plodem je tobolka.
Pedicularis megalochila
Pedicularis megalochila
Pedicularis megalochila
Fotografováno dne 24. 7. 1992 (Čína, Tibet, Velká zákruta Brahmaputry, sedlo Serkyimla).