Syn.: Harmala multifida All., Harmala peganum Crantz, Harmala syriaca Bubani, Peganon harmalum (L.) St.-Lag.
Česká jména: lesní routa turecká, přespolní turecká routa (Huber 1596), routa (Vusín 1729), harmala mnohodílná (Presl 1846, Sloboda 1852), harmala stepní (Mareček 1999)
Čeleď: Nitrariaceae Lindl.; Zygophyllaceae R. Br. – kacibovité
Rozšíření: Areál se rozkládá v oblasti od Středozemí přes Blízký východ až do Střední Asie, na východě zasahuje až do Mongolska, Tibetu a čínských provincií a oblastí Gansu, Hebei, západ Nei Mongol, Ningxia, Qinghai, sever Shanxi, Xinjiang. Na severu Evropy zasahuje až do jižní Francie a Maďarska. Druhotně se vyskytuje také v západní části Severní Ameriky.
Ekologie: Roste na píscích a kamenitých svazích v aridních oblastech, ve stepích i pouštích, objevuje se také podél cest a na ruderálních stanovištích, v pásmu od 400 až do 3600 m n. m.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–80 cm vysoká, trsnatá, lodyha obvykle poléhavá až vystoupavá, bohatě větvená, na bázi dřevnatá, listy střídavé, nepravidelně členěné, jednotlivé úkrojky čárkovité, dužnaté, sivozelené. Květy 5četné, 2–3 cm v průměru, korunní lístky bílé nebo nazelenalé, kvete od června do srpna. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněným druhem je v Srbsku.
Využití: Alkaloidy obsažené v této bylině mají v nízkých dávkách povzbuzující účinek, ve vyšších dávkách však způsobují křeče až ochrnutí. Olej ze semen se užívá jako afrodiziakum, semena sama se v některých zemích používají jako koření, vyrábí se z nich i tzv. turecká červeň, kterou se barví vlna, bavlna a hedvábí, známá je především jako barvivo orientálních koberců.
Poznámka: Peganum harmala ve Středozemí roste především v okolí významných starověkých památek (například v Turecku Ani, Harran apod.), a proto se soudí, že v části dnešního areálu je pouze zplanělá, v minulosti se zřejmě jednalo o skutečně významnou kulturní rostlinu. Huber (1596) v českém překladu Matthiolova Herbáře píše, že se používala v blízkovýchodních chrámech, protože se dýmem jejím obludy zapuzují.
Fotografováno v červnu 2005 (Ladislav Hoskovec: Brno – květ, fotografovaná rostlina pochází z kultury) a 25. 9. 2004 (Pavel Sekerka: přírodní stanoviště – Čína, Xinjiang, Džungarská pánev) a 3. 4. 2006 (Pavel Sekerka: Turecko, Harran).
