Syn.: Harmala multifida All., Harmala peganum Crantz, Harmala syriaca Bubani, Peganon harmalum (L.) St.-Lag.
Česká jména: lesní routa turecká, přespolní turecká routa (Huber 1596), routa (Vusín 1729), harmala mnohodílná (Presl 1846, Sloboda 1852), harmala stepní (Mareček 1999)
Čeleď: Nitrariaceae Lindl.; Zygophyllaceae R. Br. – kacibovité
Peganum harmala
Rozšíření: Areál se rozkládá v oblasti od Středozemí přes Blízký východ až do Střední Asie, na východě zasahuje až do Afghánistánu, Pákistánu, Kašmíru, Tádžikistánu, Tibetu, západního Mongolska a čínských provincií a oblastí Sin-ťiang, Kan-su, na západ Vnitřního Mongolska a Che-pej, do Čching-chaj, Ning-sia a na sever Šan-si. Na severu Evropy zasahuje až do jižní Francie a Maďarska. Druhotně se vyskytuje také v západní části Severní Ameriky a na jihovýchodě Austrálie.
Ekologie: Roste na píscích a kamenitých svazích v aridních oblastech, ve stepích i pouštích, objevuje se také podél cest a na ruderálních stanovištích, v pásmu od 400 až do 3600 m n. m. Kvete od června do srpna.
Peganum harmala
Popis: Vytrvalá bylina, 30–80 cm vysoká, trsnatá. Lodyha je obvykle vystoupavá až přímá, bohatě větvená, na bázi dřevnatá; listy jsou střídavé, nepravidelně členěné, jednotlivé úkrojky čárkovité, dužnaté, sivozelené. Květy jsou 5četné; kališní lístky čárkovité, až 20 mm dlouhé; korunní lístky jsou 15–20 mm dlouhé, bílé nebo nazelenalé. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněným druhem je v Srbsku.
Využití: Alkaloidy obsažené v této bylině mají v nízkých dávkách povzbuzující účinek, ve vyšších dávkách však způsobují křeče až ochrnutí. Olej ze semen se užívá jako afrodiziakum, semena sama se v některých zemích používají jako koření, vyrábí se z nich i tzv. turecká červeň, kterou se barví vlna, bavlna a hedvábí, známá je především jako barvivo orientálních koberců.
Poznámka: Peganum harmala ve Středozemí roste především v okolí významných starověkých památek (například v Turecku Ani, Harran apod.), a proto se soudí, že v části dnešního areálu je pouze zplanělá, v minulosti se zřejmě jednalo o skutečně významnou kulturní rostlinu. Huber (1596) v českém překladu Matthiolova Herbáře píše, že se používala v blízkovýchodních chrámech, protože se dýmem jejím obludy zapuzují.
Peganum harmala
Peganum harmala
Peganum harmalaPeganum harmala
Peganum harmala
Peganum harmala
Fotografováno v červnu 2005 (Ladislav Hoskovec: Brno – květ, fotografovaná rostlina pochází z kultury), dne 25. 9. 2004 (Pavel Sekerka: přírodní stanoviště – Čína, Sin-ťiang, Džungarská pánev) a 25. 7. 2013 (Jindřich Houska: Indie, Ladakh, Hemis).