PETASITES HYBRIDUS (L.) Gaertn., Meyer et Scherb. – devětsil lékařský / deväťsil lekársky

Syn.: Tussilago petasites L., Petasites officinalis Moench, Petasites vulgaris Desf., Cineraria petasites (L.) Bernh.
Česká jména: podběl obecný (Presl 1819), podběl lékařský (Opiz 1852), podběl obecný, devěsil, lopušice (Sloboda 1852), devětsil obecný (Čelakovský 1879)
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Rozšíření: Téměř celá střední a jižní Evropa, v severní Evropě zdomácnělý.
Ekologie: Na březích potoků a řek se devětsil lékařský vyskytuje roztroušeně, v podhůří až horách (zejména sudetských pohoří) hojně.
Popis: Vytrvalá, výrazně aromatická rostlina, se šupinatou lodyhou vysokou za květu 10–40 cm, za plodu 70–100 cm. Červenavé květy vytvářejí složené květenství – hrozen úborů. Plodem jsou nažky s chmýrem. Na rozdíl od příbuzného druhu devětsilu bílého (Petasites albus) jsou (mimo jiné barvy květů) řapíky listů vynikle žebernaté, duté, na lícní straně křídlatě žlábkovité.
Využití: Ve středověku se devětsil stal hlavním prostředkem proti moru, v současnosti se kořen ve veterinární praxi přikládá na rány, v lidovém léčitelství se devětsilu používá především při onemocnění dýchacích cest.
Poznámka: Vědecké jméno „petasites“ vzniklo ze slova „petasos“ = sluneční klobouk, pro své veliké listy.


Fotografováno dne 21. 4. 2003 (Praha, Drahanské údolí).