Syn.: Petasites niveus (Vill.) Baumg., Tussilago nivea Vill., Tussilago paradoxa Retz.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Petasites paradoxus
Rozšíření: Roste v jihoevropských a středoevropských horách od Pyrenejí přes Alpy do Dinarid, zasahuje i do pohoří Jura. Udávaný výskyt v Srbsku a v rumunských Karpatech je zřejmě druhotný.
Ekologie: Velmi charakteristický druh na pohyblivých nebo částečně zazemněných vlhkých vápencových sutích, také v borových lesích na sutích a balvaninách. Lokality leží v montánním až subalpínském stupni v nadmořské výšce 600–2200 m.
Petasites paradoxus
Popis: Dvoudomá vytrvalá bylina s podzemními oddenky, dorůstá výšky 15–60 cm; polykormony jsou buď funkčně samčí, nebo samičí. Listy jsou přízemní, s 10–30 cm dlouhým pavučinatým řapíkem, který téměř postrádá dutinu, a trojúhelníkovitou až trojboce vejčitou čepelí 12–15 cm dlouhou a 10–12 cm širokou, na rubu hustě pavučinatě bělovlnatou, neolysávající, zoubky na okraji jsou často červenohnědé. Květenství je hrozen úborů; zvonkovitý zákrov tvoří 12–15 čárkovitých listenů; lůžko úboru postrádá plevky; na samčích rostlinách jsou úbor asi 15 mm dlouhé a 5–10 mm široké, jejich 1–20 vnějších květů je samičích, ale sterilních, ostatní jsou oboupohlavné, sterilní nebo funkčně samčí; na samičích rostlinách jsou úbory asi 10 mm dlouhé a 3–8 mm široké, převažují květy samičí, jen uprostřed úboru bývá 1–120 květů oboupohlavných, příp. samčích, ale sterilních; koruny jsou trubkovité, s 5 zuby. Plody jsou válcovité, žebrované, lysé nažky 2–3 mm dlouhé, s bílým chmýrem tvořeným 60–100 měkkými, zoubkovanými štětinami.
Petasites paradoxus
Petasites paradoxus
Petasites paradoxus
Fotografováno dne 17. 6. 2017 (Itálie, Dolomity, Passo Pordoi, svah hory Sasso Beccé).