Syn.: Athamantha oreoselinum L., Selinum oreoselinum (L.) Crantz, Oreoselinum legitimum Bieb.
Čeleď: Apiaceae Lind. – miříkovité
Peucedanum oreoselinum
Rozšíření: Evropa, celkový areál druhu zasahuje od Portugalska a Španělska přes Francii, Itálii, Švýcarsko, Německo, Rakousko, ČR, Slovensko, Polsko, Ukrajinu, Bělorusko a Pobaltí na východ až do středního a jižního Ruska, na jihu v severní části Balkánského poloostrova, na severu Evropy po Dánsko a jižní Švédsko. V České republice je poměrně hojný v českém termofytiku, přesahuje zde i do mezofytika, především v pískovcových oblastech Kokořínska, Dokeska a Českolipska, téměř nebo zcela však chybí na západě a jihu Čech a na Českomoravské vrchovině. Na Moravě je méně častý, hojnější je pouze v oblasti vátých písků mezi Hodonínem, Vracovem, Bzencem a Moravským Pískem a na jihozápadě Moravy, vzácně se vyskytuje i ve Slezsku na Osoblažsku a u Vidnavy.
Peucedanum oreoselinum
Ekologie: Roste ve společenstvech suchých trávníků v prosvětlených borových lesích a doubravách, na okrajích křovin, v lesních lemech, na světlinách a podél cest, na výslunných i polostinných stanovištích. Vyhledává lehké vysýchavé půdy, písčité i kamenité, převážně na kyselých podkladech, vzácně i na vápencích, od nížin po kolinní až suprakolinní stupeň. Je uváděn jako diagnostický druh svazu Dicrano-Pinion.
Peucedanum oreoselinumPeucedanum oreoselinum
Peucedanum oreoselinumPeucedanum oreoselinum
Popis: Vytrvalá silně aromatická bylina s válcovitým tlustým oddenkem. Lodyha plná, 30–100(–120) cm vysoká, přímá, v horní polovině řídce větvená, s 1–3 postranními větvemi, oblá, jemně proužkovaná, v horní části rýhovaná, světle až sivě zelená. Listy tmavozelené až světlezelené, kožovité, tuhé, na spodní straně světlejší, přízemní dlouze řapíkaté, na krátké pochvě, v obrysu trojúhelníkovité, 2–3× zpřené, až 40 cm dlouhé, lodyžní listy směrem nahoru postupně se zmenšující, přisedlé, pochva nafouklá, se suchomázdřitými okraji. Řapíčky prvního i dalších řádů kolénkovitě odstávají v pravém až tupém úhlu, čímž získává celý list výrazně prostorový charakter uspořádání lístků. Tímto znakem se odlišuje od ostatních u nás rostoucích druhů rodu Peucedanum, a usnadňuje tak determinaci. Lístky posledního řádu vejčité, peřenolaločnaté nebo peřenosečné. Květenství tvoří velké ploché až lehce vyklenuté okolíky složené z 15–30 okolíčků, stopky okolíčků až 5 cm dlouhé, květů v okolíčku 20–30, obal i obalíček z početných kopinatých suchomázdřitě lemovaných listenů. Kališní lístky vejčité, korunní lístky bílé nebo narůžovělé, s čepelí čtyřúhlou, na vrcholu vykrojenou, v místě vykrojení s širokým lalokem. Kvete od července do září. Plodem jsou široce eliptické až obvejčité světle okrové dvounažky s hnědými sekrečními kanálky a třemi kýlovitými hřbetními žebry, na okrajích s 0,7 mm širokými tenkými křídly.
Peucedanum oreoselinumPeucedanum oreoselinum
Peucedanum oreoselinum
Ohrožení a ochrana: Smldník olešníkovitý patří mezi vzácnější druhy naší květeny (C4a), kterým je nutné věnovat další pozornost.
Peucedanum oreoselinum
Fotografováno dne 2. a 10. 9. 2009 (Dolnomoravský úval, severní okraj lesa Bzenecká Dúbrava mezi Bzencem a Vracovem: Bzinek a EVL Vracovská doubrava, 190 m n. m.).