Syn.: Bletia flava (Blume) Wall. ex Lindl., Bletia woodfordii Hook., Hecabe lutea Raf., Limodorum flavum Blume, Phaius maculatus Lindl., Phaius undulatomarginatus Hayata, Phaius woodfordii (Hook.) Merr.
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Phaius flavus
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, areál se táhne od Nepálu a Bhútánu přes jižní Čínu, Tchaj-wan, Indočínu a Filipíny až po Malajsii, Indonésii, Papuu-Novou Guineu a Novou Kaledonii.
Ekologie: Roste ve vlhkých a stinných lesích, v křovinaté vegetaci na březích vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 200 až do 3400 m. Kvete od března do října.
Phaius flavus
Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou pahlízou 5–10 cm dlouhou, z jejíž horní části vyrůstají řapíkaté listy, které jsou eliptické až úzce vejčité, 25–60 cm dlouhé a 5–20 cm široké, řasnaté, lysé. Květenství vyrůstá na vrcholu 40–100 cm dlouhého stvolu, obvykle nepřerůstá listy, je 8–25květé; listeny jsou kopinaté až vejčité, 2,5–4 cm dlouhé; květy dosahují průměru 4–7 cm, okvětní lístky jsou žluté, vnější okvětní lístky jsou podlouhle obvejčité, 2,5–4 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké, mají často nazelenalé špičky, vnitřní okvětní lístky jsou eliptické, 2,5–4 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké, pysk je obvejčitý, mělce 3laločný, kornoutkovitě složený, 2,5–4,5 cm dlouhý a stejně tak široký, žlutý s oranžovou nebo hnědou kresbou, na okraji je zvlněný, ostruha je válcovitá, zahnutá, až 0,8 cm dlouhá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Mezinárodní ochranu zajišťuje tomuto druhu obchodní úmluva CITES.
Poznámka: K rodu Phaius v současnosti patří 45 akceptovaných druhů, které se vyskytují v tropických oblastech Afriky a Madagaskaru, v subtropických i tropických oblastech Asie a v Oceánii.
Phaius flavus
Phaius flavus
Phaius flavus
Fotografoval Mário Duchoň, dne 10. 3. 2013 (Indonésie, Sumatra, úpatí Gunung Kerinci).