Syn.: Auricularia aurantiaca Sowerby, Hydnum carneum (Fr.) Fr., Irpex carneus (Fr.) Fr., Merulius fulvus Lasch, Merulius merismoides Fr., Phlebia aurantiaca (Schumach.) J. Schröt., Phlebia aurantiaca var. radiata (Fr.) Bourdot et Galzin, Phlebia cinnabarina Schwein., Phlebia contorta Fr., Phlebia kriegeriana Henn., Phlebia merismoides (Fr.) Fr., Phlebia radiata f. contorta (Fr.) Parmasto, Phlebia radiata f. merismoides (Fr.) Parmasto, Phlebia radiata var. contorta (Fr.) Quél., Radulum carneum (Fr.) Fuckel, Sistotrema carneum Fr., Xylodon carneus (Fr.) Kuntze
Čeleď: Meruliaceae P. Karst. – dřevokazovité
Phlebia radiata
Rozšíření a ekologie: Roste hojně v průběhu celého roku na mrtvém dřevu listnatých stromů, někdy i jehličnanů. Můžeme ji nalézt zejména od října do dubna.
Phlebia radiata
Popis: Plodnice jsou rozlité a přirostlé celou plochou k substrátu, někdy se slabě zvednutými okraji. Mladé plodnice jsou kruhovité, později přiléhající plodnice srůstají do ploch dlouhých až několik desítek centimetrů. Hymenofor, který pokrývá celou vnější plochu plodnic, bývá paprskovitě zvrásněný, žilkovaný, bradavčitý nebo s hrbolky. Vláknité okraje jsou třásnité. Barvu má oranžovou, růžovou až červenou, časem přechází do fialově šedé nebo oranžově hnědé. V suchém stavu jsou plodnice relativně tuhé, voskovité až rohovité. Za vlhka nebo v mládí jsou želatinózní. Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou válcovité, zrnité, hladké, průhledné s dvěma kapkami. Velikost je 4,5–6 × 1,5–2,5 µm.
Záměny: Podobná je žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa), která má hluboce dolíčkovaný hymenofor, není paprskovitě žilnatá a zbarvení má světle okrové až červenohnědé.
Poznámka: Je nejedlá. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Phlebia radiataPhlebia radiata
Phlebia radiata
Fotografováno ve dnech 24. a 29. 12. 2007 (okolí Roztok u Prahy) a 21. 11. 2009 (Praha, Divoká Šárka).