Syn.: Asplenium sagittatum (DC.) Bange, Phyllitis hemionitis (Swartz) O. Kuntze, Scolopendrium hemionitis (Swartz) Lang.
Čeleď: Aspleniaceae Mett. – sleziníkovité
Phyllitis sagittata

Phyllitis sagittata

Rozšíření: Středozemí – Španělsko, jižní Francie, Chorvatsko, Řecko, Turecko a Blízký východ. Baleárské ostrovy, Sardinie, Sicílie, Korsika. Všude poměrně vzácně, hojnější snad na severním pobřeží Mallorky.
Ekologie: Roste na stinných a vlhkých vápencových skalách, obvykle nepříliš daleko od moře v místě, kde obvykle nemrzne.
Popis: Menší až středně velká, obvykle solitérně rostoucí kapradina podobná jelenímu jazyku celololistému (Phyllitis scolopendrium). Oddenek krátký, vystoupavý. Z něho vyrůstá trs nálevkovitě sestavených vzpřímených či šikmo rostoucích listů. Listy jsou stálezelené, poměrně tuhé, v ideálních podmínkách až 30 cm dlouhé, lysé, celokrajné, lesklé. V horších podmínkách často dorůstají i méně než 10 cm. Řapík listu je dlouhý jako polovina čepele, může být však delší; je porostlý hnědými plevinami. Čepel je na bázi hluboce srdčitá s výrazným okrouhlým (u menších listů) či trojúhelníkovitým (u starších listů) lalokem na každé straně. Žilky listů jsou volné. Kupky výtrusnic jsou mezi dvěma žilkami, jsou čárkovité (ale o něco širší než u P. scolopendrium), dlouhé, kryté v mládí ostěrou. Vytváří se i na poměrně malých listech.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii patří k zákonem chráněným druhům.
Poznámka: Především v anglické literatuře je řazen do širokého rodu sleziník – Asplenium.
Phyllitis sagittata
Fotografováno dne 6. 6. 2009 (Itálie, Gaeta – během expedice Botanické zahrady hl. m. Prahy).