Syn.: Bryum pyriforme (Hedw.) With., Gymnostomum pyriforme Hedw.
Česká jména: prutník hruškovitý (Opiz 1852), hrhovka hruškovitá (Pilous-Duda 1960), měchýřočepka hruškovitá (Kučera-Váňa 2005)
Slovenská jména: nadutec hruškovitý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Funariaceae Schwaegr. – zkrutkovité
Physcomitrium pyriforme
Rozšíření: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Kavkaz. Severní Amerika, Mexiko, Austrálie, Nový Zéland. V ČR od nížin a pahorkatin poměrně častý druh, vzácně se vyskytuje i v nižších horských polohách.
Ekologie: Roste na obnažené, vlhké, jílovité hlíně, na rýpaninách, v lužních lesích, na vlhkých loukách, polích, úhorech, březích toků a úvozech cest, znám též z vytěžených rašelinišť.
Physcomitrium pyriforme
Popis: Jednotlivě rostoucí pozemní mechy tvořící trsy. Světle až tmavě zelené rostliny s lodyhou až 1 cm dlouhou. Listy jsou nahloučeny v přízemní růžici a směrem k vrcholu lodyhy se zvětšují, jsou vzpřímené nebo rozestálé, 2–4,5 × 1–2 mm, široce vejčité až obvejčité, ostře, ale krátce zašpičatělé, vyduté, v horní polovině na okraji tupě zubaté. Žebro končí ve špičce nebo několik buněk před ní. Buňky volné, dole dlouze obdélníkovité, nahoře nepravidelně šestiboké. Okrajové buňky užší. Jednodomý druh. Štět 5–12 mm. Tobolka hruškovitá, téměř dvakrát tak dlouhá jako široká, se zřetelným krkem, po odvíčkování se zúženým ústím. Víčko se zřetelným, ale krátkým zobánkem.
Záměny: V terénu dobře rozpoznatelný druh, který lze zaměnit za druh Entosthodon fascicularis, který je však mnohem vzácnější a roste na sušších stanovištích. Bezpečně je lze odlišit podle znaků na tobolce. Physcomitrium pyriforme má víčko hrotité až zobanité, všechny buňky víčka stejně velké a jsou uspořádány do rovných nebo šikmých řad. Entosthodon fascicularis má víčko vyklenuté, bez hrotu.
Physcomitrium pyriforme
Physcomitrium pyriforme
Physcomitrium pyriforme
Fotografováno dne 17. 4. 2010 (břeh rybníku Malý Košíř u Litomyšle).