Syn.: Abies orientalis (L.) Poir., Picea orientalis (L.) Link, Pinus orientalis L.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Picea orientalis
Rozšíření: Kavkazsko–maloasijský endemit, jeho původním areálem je Gruzie, jižní okraj evropského Ruska a severovýchodní část Turecka. Do Evropy byl introdukován v roce 1770 (Anglie), z Čech udáván od roku 1813. V České republice je vysazován v arboretech a parcích jako okrasná dřevina.
Ekologie: Horský smrk. Roste často na příkrých skalních svazích a ve stísněných soutěskách, v nadmořské výšce 1000 až 2000 m n. m., ve vlhkých a příliš stinných soutěskách sestupuje níže až na 200–400 m n. m. Poměrně často vytváří rozsáhlé komplexy v územích, kde je vlhké klima s četnými mlhami a se srážkami kolem 800–1800 mm. Roste na mělkých půdách, jelikož z půd bohatších je vytlačován konkurenčními dřevinami. Optimum má na půdách písčitojílovitých a středně vlhkých. Tvoří buď čisté porosty, anebo smíšené s bukem východním (Fagus orientalis), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jedlí kavkazskou (Abies nordmanniana), dále s jilmem horským (Ulmus glabra), jasanem (Fraxinus excelsior), javory (Acer pseudoplatanus a A. platanoides) aj. V původních porostech je odolný k zástinu, avšak po příliš rychlém uvolnění z porostů trpí osluněním a hyne. Teploty pod -30 °C špatně snáší, a stejně tak i příliš suchá a horká léta. Silně trpí okusem a loupáním, starší porosty jsou napadány kůrovcem.
Picea orientalisPicea orientalis
Popis: Strom dorůstající podobných rozměrů jako náš smrk ztepilý, výšky nejčastěji 45–50 m, s průměrem kmene do 1,5 m. Růst tohoto smrku je zpočátku pomalejší. Koruna je široce kuželovitá, hustě zavětvená, kmen průběžný. Spodní větve často při styku s půdou zakoření. Kořenový systém je podobně jako u ostatních smrků plochý, smrk východní tak není příliš odolný vůči vývratům. Borka je světle šedá, hladká, ve stáří pak tmavě hnědošedá a šupinatá. Letorosty světlé a lesklé, poměrně hustě chlupaté. Pupeny bez pryskyřice. Jehlice jsou velmi krátké, čtyřhranné, tupé, tmavě zelené a lesklé, jakoby nalakované. Délka jehlic je v rozmezí 6–9 mm a šířka kolem 1 mm, bývají nahloučené na svrchní straně a větvičku hustě překrývají. Šišky jsou vřetenovité, tuhé, 5–12 cm dlouhé. Tmavě hnědé lesklé semenné šupiny bývají okrouhlé a celokrajné. Pyl se tvoří v dubnu a květnu, semena dozrávají v říjnu a listopadu. Plodit začíná ve 25–30 letech, v zapojených porostech o něco později. Dožívá se věku 400 až 450 let.
Využití: Ve své domovině se jedná o dřevinu s velkým hospodářským významem. Světlé dřevo s rovnoměrnými a úzkými letokruhy je velmi kvalitní. Je používáno ve stavebnictví, dále na dýhy, rezonanční výřezy, šindele apod. Významná dřevina v sadovnictví.
Poznámka: Smrk východní je hostitelem mšice korovnice kavkazské.
Picea orientalis
Picea orientalis
Picea orientalis
Picea orientalis
Fotografováno dne 14. 1. 2016 (Zlín, univerzitní park).